Když moderátor debaty Jan Bumba z Českého rozhlasu Plus přečetl, jak zmíněné události komentovala některá světová média, bývalý zahraniční reportér České televize na Blízkém východě Jakub Szántó mimo jiné s tím, že hlavně editoři jsou většinou nepřesní, odvětil: „Al-Džazíra sice bývá nazývána arabskou CNN, ale co se týče vlastnické struktury, tak do ní má dost daleko. Protože ji vlastní vládce velmi ambiciózní a bohaté země jménem Katar, která je jedním ze dvou hlavních sponzorů teroristického hnutí Hamás.“
Čekání na čistku
Jak prohlásila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová, tak ji nejvíce zajímá, jak se s tím vším vyrovnává izraelská společnost v dnešních dnech. Nicméně podotkla, že „Izraelci nechtějí otevřeně říct, že pozemní ofenzivu odkládají kvůli tlaku Ameriky“.
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Szántó připomněl paralelu z roku 2014, když řekl: „Válka tehdy měla podobný průběh s výjimkou toho začátku. Tam byl taky teroristický útok, únos a vražda tří mladých chlapců na Západní břehu Jordánu. Byla tam i ta pozemní komponenta. Nicméně rozdíl zcela zásadní je, že se zcela změnilo paradigma. V roce 2014 nebylo cílem zničit Hamás, ale dát mu velkou ránu a poškodit jeho raketové kapacity, aby je nemohl posílat na Izrael. Zatímco nyní je deklarovaný cíl zničit Hamás a zničit celou teroristickou infrastrukturu těch menších skupin, protože je tam ještě dost vlivný Islámský džihád, což je pobočka íránských revolučních gard. Taky organizace známá ze šedesátých let, tedy Lidová fronta pro osvobození Palestiny. No a všechny tyto teroristické organizace a jejich metastáze chce Izrael zničit. Tím je naznačeno, že ta operace bude bezpochyby delší.“ Podle něj ale k čistce v Pásmu Gazy dojde.
Nicméně právě tam je potvrzeně drženo kolem 220 rukojmích a tlak na Izrael, aby se nejdřív dojednalo jejich propuštění, je veliký. „Jsou tam zákulisní hry Kataru, jenž se tváří, že je prostředníkem, ale on je přitom, jak už jsem říkal, jedním ze sponzorů toho, co se stalo a nese za to přímou zodpovědnost. Je to všechno velice komplikované a má to navíc jednu dost odpornou komponentu, a to je něco, co připomíná únos evropského letadla do ugandského Entebbe koncem sedmdesátých let. Tehdy došlo k tomu, že i pod tlakem dalších zemí došlo k propuštění všech neizraelských a nežidovských rukojmí. Ta zůstala na místě a Izrael je nakonec osvobodil, ale k něčemu podobnému dochází i teď. Ta hra je v zásadě otřesná, byť pochopitelná. Bombardování je velice intenzivní, takže mohou nastat potenciální odvety ze strany teroristů,“ sdělil televizní reportér.
Zkorumpovaný Netanjahu
Jak zmínila Kalhousová, tak vyjednavač ohledně rukojmích je Netanjahův člověk, který není správným člověkem na správném místě. Ostatně to se týká prý skoro všech lidí, kteří obklopují současného izraelského premiéra. „Premiér Netanjahu je zkorumpovaný muž, zahleděný pouze sám do sebe a už je tak zahleděn, že ztratil kontakt s realitou. Také ztratil koaliční potenciál. Kdyby nebyl Netanjahu, tak by měl Izrael v několika posledních letech velmi stabilní pravicovou vládu. Když se podíváme na strany v opozici, tak tam najdeme strany, které jsou prakticky k nerozeznání od Likudu a jediné, co brání, aby tyto strany vytvořily neextrémistickou pravicovou vládu je Benjamin Netanjahu. A on se za této situace rozhodl, že sáhne do toho extrémního politického spektra a přivedl do koalice hlasy, které do té doby byly marginální,“ dodala.
Fotogalerie: - Slova o Hamásu
A pokračovala: „Do takové pozice se dostal sám, protože svým politickým stylem odpudil mnohé politické spojence, kteří nechtěli podporovat politika, jenž čelí trestnímu stíhání a který zvolil styl vlády a jednání, který pro ně byl nepřijatelný. Takže vznikla nejextrémističtější vláda státu Izrael, což je samo o sobě problém, protože se do ní dostaly hlasy, které jsou opravdu extrémně rasistické, misogynní, xenofobní a homofobní. Opravdu to nejošklivější, co v každé společnosti třímá, se dostalo v Izraeli do vlády. Ale další problém je, že mnoho z představitelů těchto směrů je naprosto neschopných. Takže izraelská vláda nefunguje a myslet si, že se to nepřenese na další složky, jako je armáda či bezpečnostní složky, je dost naivní. Společnost je rozložená. Velká část izraelské společnosti se proti této extrémistické vládě postavila, konkrétně proti justiční reformě.“ Podle Kalhousové v Izraeli nefungují instituce a ministerstva jsou v rozkladu, nicméně lidé se dali dohromady a jsou součástí asi největší solidární akce v historii Izraele.
Mytizovaný Izrael
Podle Jakuba Szántó zabředla izraelská politika natolik do svých problémů, že zapomněla na obranu své země: „Za velmi dobrou zemi s dobrou rozvědkou a špionážními službami jsme považovali i USA, a přesto došlo k 11. září 2001. Přeceňování mytizovaných schopností miniaturního židovského státu, který má devět a půl milionu obyvatel, je velký jako Morava a Slezsko, je součástí nějakého image, ale ne vždy správné analýzy. Pro srovnání, Izrael má tři tajné služby. Nejmenší je Šin bet, což je protiteroristická bezpečnostní služba, která působí v Izraeli, na Západním břehu Jordánu a v Gaze, má mezi 800 až 900 zaměstnanci. Legendární Mosad má kolem 1200 zaměstnanců a ta největší, tedy armádní rozvědka a kontrarozvědka Aman, má kolem dvou až tří tisíc lidí. A pokud si nemyslíme, že Židé jsou nějací supermani, což si nemyslím, tak je zkrátka nelze úplně přeceňovat.“
Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
„Nicméně lidé jako Itamar Ben Gvir nebo Becal’el Smotrič, to jsou s Irenou naši velcí oblíbenci a bezpochyby lidé, kteří si zaslouží, aby až se situace uklidní, stanuli před nějakou komisí a byli zbaveni svéprávnosti. K tomu nedojde, tak budou snad alespoň zbaveni funkcí. To jsou lidé z té extrémistické části a Ben Gvir navazuje na ideologii kahanistů, tedy ideologii teroristické židovské a zakázané organizace Kahane Chai. Je to člověk, kterého Šin bet vyšetřoval a teď v pozici ministra národní bezpečnosti má být nad jeho ředitelem. Becal’el Smotrič si zase z pozice ministra financí vydíráním vydyndal rozhodovací pozici na ministerstvu obrany a docházelo k tomu, že mluvil ministru obrany a jednomu ze zasloužilých generálů jižního sektoru, ke kterému přiléhá Gaza, do toho, kde budou jednotlivé posily. A ti lidé uprostřed desetiměsíční politické paralýzy odmítali se se jmenovanými stýkat, což byl samozřejmě problém,“ dodal dál.
Hamás a Fatah
Netanjahu se podle Kalhousové snažil několik let zabránit tomu, aby palestinsko-izraelský mírový proces pokročil někam dále. Nepřejí si to jeho partneři, ani jeho voličská základna. Pracoval na tom, aby rozštěpil Palestince na dva tábory, přičemž oni k tomu moc pomoci nepotřebují, protože Hamás ovládající Gazu a Fatah ovládající prostřednictvím palestinské samosprávy Západní břeh Jordánu se nenávidí. „Všichni začali věřit, že Hamás začíná být racionálním aktérem, který chce v Gaze pohodlně vládnout. Že už je také trochu zkorumpovaný a také trochu zestárl a začal v něčem trochu připomínat Fatáh, ale ono se ukázalo, že je to všechno jinak. Pod touto slupkou plánovali něco tak bestiálního, jako útok ze sedmého října,“ doplnila.
Fotogalerie: - Propalestinská demonstrace
Dle reportéra Szántó není možné zcela zničit hnutí Hamás: „Nepodařilo se zcela zničit Al-Káidu, nepodařilo se vymýtit Islámský stát, ale podařilo se zničit je jako jakési protostátní entity. V druhém případě neexistuje nějaké velké území, které je pod kontrolou Islámského státu. Zárodky, ze kterých islamistický teror klíčí, zůstaly, protože problémy a důvody zůstaly… To, že se nepodaří zabít každého jednoho ozbrojence Hamásu, je jasné. To se zkrátka nestane. Hamás není jenom v Gaze, ale i na Západním břehu Jordánu a v Libanonu.“ Nicméně dodal, že Hamás v Gaze vymýtit do jisté míry lze, ale co potom s Gazou dál, to zůstane otázkou. Nikdo si prostě neví rady, co s Gazou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)
