Vtip o koronaviru. A jak dopadne, řekl šéf Motola Ludvík. Varuje: Po konci epidemie se vyvalí něco ještě horšího

22.04.2020 10:41

Zatímco někteří varují před nebezpečím druhé vlny koronaviru, bývalý ministr zdravotnictví a současný ředitel FN Motol Miloslav Ludvík varuje před vlnou nemocí, které kvůli karanténě nebudou včas podchyceny. V interview s Michalem Půrem varoval, že může dojít k přetížení onkologických oddělení. A také že pokud se nezmění úhradová vyhláška, tak pojišťovny sice peníze dostanou, ale nemocnice na ně nedosáhnou. A že by čeští lékaři byli v Německu, jak tvrdil Babiš? Horší podle Ludvíka je, že jsou v Praze nebo v Brně.

Vtip o koronaviru. A jak dopadne, řekl šéf Motola Ludvík. Varuje: Po konci epidemie se vyvalí něco ještě horšího
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Miloslav Ludvík na sjezdu ČSSD.

Michal Půr začal interview zmínkou, že to byl Miloslav Ludvík jako ministr, kdo přivedl Romana Prymulu na Ministerstvo zdravotnictví a zeptal se, zda je ředitel Motola s prací ministerstva spokojen. „Mně už na mém tiskovém radili, abych na tyto otázky odpovídal stylem: Co si myslíte o vašem šéfredaktorovi? Dělá dobrou práci?“ vyhnul se pobaveně Ludvík odpovědi. Ale pak řekl, že s většinou kroků, které na Prymulovu radu ministerstvo dělá, se může ztotožnit.

Anketa

Byl Mirek Topolánek dobrý politik?

3%
97%
hlasovalo: 26989 lidí

Půr pak zmínil „promořování“. „Říkejme radši imunizovat,“ kryl si záda bývalý ministr. Sám je v táboře ochránců ohrožených skupin. „Ty se dají identifikovat. Dokonce bych mohl říci, že v ČR je ta riziková skupina 1 100 000 lidí. To je nějak ohrožená skupina, kterou lze identifikovat a kterou bysme měli velmi adresně chránit a hlídat. A ten zbytek republiky bych imunizoval,“ navrhl Ludvík.

Největší nebezpečí koronaviru je podle něho v tom, že má velmi špatnou mediální pověst, takže se lidé prý bojí více, než by měli. A pak vzniká sebenaplňující se proroctví. „Největším průšvihem téhle epidemie bylo, že vznikla vysoká poptávková špička po zdravotnických službách a ta ten systém zahltila. A když se podíváte všude na světě, tak to je jediný hlavní problém, který je s tím spojen,“ pravil Ludvík.

Opřel se do Světové zdravotnické organizace, že nedokázala udělat pořádek v datech, takže stále nejsou jasná kritéria, koho počítat jako oběť koronaviru. „Jenom já tam vidím tři skupiny. Lidi, co zemřeli přímo na koronavirus, tedy COVID-19, a to si myslím, bude velmi malá skupina. Pak je tam velká skupina, kteří zemřeli s koronavirem, ale hlavní příčina smrti byla pravděpodobně jiná choroba, protože jsou to většinou velmi staří a polymorbidní pacienti, a pak se vsadím, že tam bude třetí skupina, kteří zemřeli a koronavirus neměli a ani se s ním nepotkali,“ rozdělil oběti.

Ludvík také vyvracel obavy z mutací viru, prý jsou zatím jen tři subtypy viru, specifické pro Čínu, Evropu s Amerikou a pak Jihovýchodní Asii včetně Austrálie. Pokud virus přes léto vymizí a vrátí se až na podzim, tak se podle něho ukáže, že je velmi podobný chřipkovým virům. Také zmínil vtip o chřipce a koronaviru, kde chřipka je sice nebezpečnější, COVID-19 má lepší marketing. Předpokládá, že covid „skončí“ stejně jako nemoc SARS, na kterou už jsou zdravotnické systémy připraveny. „Dřív nebo později budou ty zdravotnické systémy natolik připraveny, že na něj budou schopny reagovat. Já si myslím, že výhoda i nevýhoda toho viru je, že vyvolal nějakou paniku, ale díky ní si spousta států vyzkoušela, co ano a co ne, co funguje a co je přes čáru, a pokud přijde druhá vlna, u které nikdo neví, jestli bude, nebo ne, tak na ni budou ty státy schopné reagovat daleko realističtěji, než se to dělo dneska.“

Co se týče nemocnic, už se v nich začíná obnovovat provoz, ale u těch velkých to podle Ludvíka jde pomalu. A jak uvedl v interview s Danielem Takáčem, lidé se údajně bojí chodit do nemocnic. Což je pro ně nebezpečné, jak se ukázalo na smrti Dušana Vančury, který zemřel na sepsi z neléčeného zánětu zubu. Ředitel Motola prohlásil, že se bojí obří druhé vlny, ale nemocí, které teď nebudou včas objeveny. „Která se najednou opravdu vyvalí a ta může také zahltit ten systém, a to jsem zvědav, jestli média kolem toho budou dělat podrobné zpravodajství, jako dělají dneska kolem COVID-19, kdy budou třeba opravdu zahlcená onkologická oddělení.“ Prý se může i stát, že obětí na tyto nemoci bude více než na samotný virus. Drasticky totiž klesl počet vyšetření, která mohou rakovinu odhalit.

Co se týče financí ve zdravotnictví, Ludvík tvrdí, že zvýšení platby za státního pojištěnce by mělo peníze v systému udržet, ale problém může být jinde. „Problém bude, pokud se nepodaří inovovat úhradovou vyhlášku, protože pak by nastala situace, že ty peníze skončí na účtech zdravotních pojišťoven, ale už se nedostanou do toho zdravotního terénu. A dneska máte obrovský problém v tom, že úhradová vyhláška říká, že nemocnice, aby se dostala na 100% peněz, tak musí udělat 98 % výkonu roku 2019. To dneska neuděláme. A pokud ta vyhláška bude platit, tak my se k těm penězům nedostaneme. A pokud nedojde ke změně té úhradové vyhlášky, a to je velký legislativní problém, aby došlo ke změně, tak ty nemocnice začnou mít velké trable, někdy kolem dubna května příštího roku, což bude chvíle, kdy bude muset dojít k vyúčtování toho roku 2020,“ varoval.

Michal Půr se zeptal, zda není načase otevřít i taková témata jako spoluúčast pacientů. Ale Ludvík argumentoval, že právě v Itálii to odrazovalo od hospitalizace ty pacienty, kteří ji potřebovali. Došlo i na platy ve zdravotnictví. Ludvík nesouhlasil s Babišovou argumentací, že problém je odchod lékařů do zahraničí. „Oni spíš v České republice jsou špatně alokováni. Máte města, která jsou přebujelá ambulantními specialisty, Praha a Brno jsou ukázkové případy, někde jinde zase ti lékaři chybí. Náš problém je v jejich alokaci,“ mínil a dodal, že platy v posledních letech rostly tempem 10 až 15 %.

Ale bude se muset vyřešit nedostatek sester. „Bude se muset udělat něco s tím módním americkým systémem, který prošel Evropou začátkem tohoto tisíciletí, a to že všechny sestry musejí mít vysokoškolské vzdělání, pokud ho nemají, tak jsou poloviční, my říkáme praktické sestry,“ prohlásil Ludvík a dodal, že se ukazuje, že většina populace netouží po vysokoškolském vzdělání. Síť středních zdravotních škol byla prý výborná, ale k tomu se prý nepůjde úplně vrátit, protože Češi mají údajně nejpozdější nástup do práce, okolo 24 let. „Do té doby všichni chtějí studovat,“ uvedl a navrhl, aby střední zdravotní školy byly propojeny s vyššími odbornými do jednoho celku. Takže sestra by po maturitě studovala dále, získala titul diplomované specialistky, což podle ředitele odpovídá tomu, jak vzdělaná by sestra měla být.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: kas

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

8:15 „Už se jich nezbavíme.“ Farský zkoušel migrační pakt hájit. Nešlo to

O tom, co skutečně přináší schválený migrační pakt diskutovali v pořadu Události, komentáře zástupci…