Vybydlené Sudety, kde býval každý druhý nezaměstnaný. Podívejte se s námi do nejdrsnější části drsného kraje

27.03.2016 16:01 | Zprávy

ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Cesta na Osoblažsko, do jednoho z nejsevernějších cípů republiky na hranici s Polskem, je určitě v mnoha ohledech výjimečná. Dostanete se totiž do krajiny, kde jen zřídka potkáte další auto, silnici lemují pole s loukami a všude kolem se rozprostírá bohorovný klid. Osoblažsku se kdysi také přezdívalo Haná Slezska. Jenže poměry se zde po roce 1989 zásadně změnily. S téměř padesátiprocentní nezaměstnaností v některých obcích, která ještě panovala do roku 2012, vzalo přirovnání s úrodným Olomouckem už zcela za své.

Vybydlené Sudety, kde býval každý druhý nezaměstnaný. Podívejte se s námi do nejdrsnější části drsného kraje
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Obcí v době II. světové války prošla fronta. Původní barokní domy se tak nedochovaly

Vládní Agentura pro sociální začleňování snižuje různými projekty počet lidí bez práce  na „přijatelných“ 15 až 25 procent. Do „bohem zapomenuté lokality“ se čas od času vydávaly i populární hlavy českého státu, nejprve prezident Václav Havel na počátku 90. let a v roce 2014 i Miloš Zeman, který se tam svezl oblíbenou úzkokolejnou dráhou. Místním lidem to ale nic podstatného nepřineslo. „Návštěvy prezidentů nám po ekonomické stránce nikdy nepomohly, teprve až za podpory vládní agentury, se kterou neměli oni nic společného, se nám tady daří výrazněji zlepšovat životní podmínky,“ konstatoval starosta Osoblahy Antonín Rous, který si pochvaloval, že kdysi více než pětadvacetiprocentní nezaměstnanost se mu nyní podařilo snížit alespoň o osm procent, a to i za pomocí sociálních programů dotovaných státem.  

Listopad přinesl do nedávné doby jen nouzi

Sametová revoluce přinesla do mnohých míst naší republiky svobodu a prosperitu, na Osoblažsko ale do nedávné doby jen nouzi. Po odchodu sudetských Němců a zejména po změně státních hranic zde minulý režim vsadil především na zemědělství. V každé obci sídlil státní statek nebo zemědělské družstvo, lidé měli dost práce a nebylo problémem si postavit dům. Proto se sem stěhovalo, do tohoto průmyslem nedotčeného regionu, i mnoho lidí z „černého“ Ostravska. Rok 1989 pak znamenal definitivní konec venkovské idyly. Některé zemědělské podniky sice převzalo pár soukromých farmářů, ale ti už nepotřebovali zaměstnávat tisíce lidí, ostatní družstva zkrachovala. Život se zde tak zastavil a region se začal pomalu vylidňovat a pustnout. Mnoho obyvatel si zvyklo na sociální dávky nebo jen na žití ze dne na den.

„Poměry u nás se začaly postupně obracet k lepšímu teprve před několika lety, a to především díky Agentuře pro sociální začleňování. Vytvořili jsme sdružení spolu s obcemi Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka, jako sociálně vyloučené lokality. Zaměstnanci agentury nám pak pomohli s přípravou strategického plánu, abychom vůbec věděli, jak se z této nepříznivé situace dostat a abychom mohli začít vytvářet firmy a podniky sociálních služeb pro různé oblasti, jako je vzdělanost, rozvoj kultury, řemesel, péče o děti i seniory, nezaměstnanost a podobně. Na základě toho už pracujeme na konkrétních projektech, se kterými se můžeme přihlásit do programů různých ministerstev nebo krajského úřadu, “ informovala Lenka Drozdová, starostka Slezských Pavlovic, kde nezaměstnanost před několika lety dosahovala neuvěřitelných 48 procent!

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Popřeli zákony Beneše, Dubčeka i Havla. Poslední tečka za šlendriánem Foltýna a „stratkomu“

4:44 Popřeli zákony Beneše, Dubčeka i Havla. Poslední tečka za šlendriánem Foltýna a „stratkomu“

„Dnešní propaganda vůbec nechápe historické souvislosti. Ostatně, ať si propagandisté přečtou knihu …