Zapomněla současná opozice na to, jakým způsobem vystupovala vůči prezidentu Miloši Zemanovi v období kolem voleb v roce 2021? Dnešní projevy činitelů bývalé Fialovy pětikoalice jsou plné rozhořčení nad tím, že si ministr zahraničí Petr Macinka údajně dovolil vydírat prezidenta Petra Pavla.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Přitom tlak, který vyvíjeli před více než čtyřmi let na tehdejší hlavu státu, byl daleko masivnější. Zástupci ODS a Pirátů několik týdnů před volbami v září 2021 ve svém vystoupení v podcastu Insider uvedli, že pokud by prezident Zeman po volbách nejmenoval vládu, která se bude opírat o většinu v Poslanecké sněmovně, sníží Hradu jeho rozpočet na nulu. Tím by zcela znemožnili jakýkoli výkon prezidentského úřadu. Přesto takové výroky tehdy zněly, zatímco dnešní vláda ANO, SPD a Motoristů sobě sice snížila rozpočet prezidentské kanceláře, ale jen o zhruba 10 procent, což chod Kanceláře prezidenta republiky neohrožuje.
„Museli bychom nasadit všechny páky, které máme, aby demokracie v zemi dále fungovala, aby prezident respektoval výsledek voleb. Dokážu si představit rozpočet Hradu nula. To by byl normální puč,“ sdělil pirátský politik Mikuláš Ferjenčík v září 2021. Přitakával mu dnešní místopředseda sněmovny z ODS Jan Skopeček. „Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman akceptuje toho, kdo vyhraje. Kdybychom měli výraznou většinu, tak on to akceptovat bude a nebude držet nad hladinou potápějícího se Andreje Babiše. Pokud by to udělal, tak je to shození rukaviček,“ řekl.
Tyto výroky, které lze označit za politické vydírání, zazněly 18. září 2021. Dva týdny poté byl prezident Zeman plánovaně převezen do Ústřední vojenské nemocnice a prakticky ještě téhož dne začali politici pozdější Fialovy vlády veřejně mluvit o tom, že bude potřeba prezidenta republiky zbavit jeho ústavních pravomocí prostřednictvím článku 66 Ústavy ČR.
Politici, kteří dnes odsuzují politický tlak na prezidenta Pavla prostřednictvím pouhých SMS zpráv jeho poradci Kolářovi tehdy plánovali dle mnohých právníků provést ústavní puč a hlavu státu zcela odstavit od jakékoli moci. Argumentovali tím, že Zeman není schopen vykonávat funkci. Přitom zhruba týden od hospitalizace v nemocnici podepsal za přítomnosti tehdejšího šéfa dolní parlamentní komory Radka Vondráčka dekret o svolání ustavující schůzce Poslanecké sněmovny v novém povolebním složení.
Období enormního tlaku na prezidenta Miloše Zemana po sněmovních volbách v roce 2021 pro ParlamentníListy.cz popisuje novinář, spisovatel a šéf nakladatelství Olympia Luboš Procházka. „V knize SPIKNUTÍ se důkladně zabýváme tím, jakému zastrašování a tlaku čelil tehdejší prezident Miloš Zeman v roce 2021 po sněmovních volbách. Když mu část veřejnosti – včetně mnoha politiků – přála smrt a aby už z Ústřední vojenské nemocnice nevyšel živý a ještě si vymysleli, že je na tom tak strašně špatně, že už nebude nikdy pracovat, aby mu mohli vzít kompetence, to bylo v pořádku? Nebylo, ale novinářský mainstream mlčel. A kopal do Miloše Zemana dál a dál. Miloši Zemanovi politici vyhrožovali často, slovně i písemně. A vždycky si s tím dokázal poradit sám. V politické i novinářské branži lítá denně množství podobných SMS zpráv a hovorů, že tohle není nic nového ani mimořádného. Politika je dravá, a tak to prostě je,“ konstatuje.
„Nemluvě o roli právníka Jana Kysely, který v tom roce 2021 sehrál velmi podivnou roli, kdy z jedné strany jako poradce v Senátu sám koncipoval dopis pro Ústřední vojenskou nemocnici, aby následně v druhé roli sám de facto nadiktoval šéfovi ÚVN odpovědi na otázky v dopisu, který sám vymýšlel. Vše mělo zapadat do sebe a vést k sesazení prezidenta jen proto, že dnešní opozice neměla jistotu, že bude skládat vládu. To nebylo vydírání? Už si na to dnešní opoziční politici nepamatují, jak tenkrát vystupovali?“ ptá se Luboš Procházka.
Kniha Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR popisuje řadu dalších faktorů a zapojení různých politických hráčů i činovníků justice a některých bezpečnostních složek, kteří u snahy odstranit prezidenta z jeho funkce sekundovali. Odhaluje dokonce i pokus o zbavení svéprávnosti Miloše Zemana, kterým se na podnět řadového občana vážně zabýval Obvodní soud pro Prahu 5, ač neměl k dispozici žádnou zdravotní dokumentaci.
Jak v rámci knihy řekl tehdejší právní zástupce Miloše Zemana doktor Marek Nespala, daná soudkyně zahájila proces, který by vedl k omezení právní způsobilosti hlavy státu bez toho, aby měla dle dikce zákona k dispozici potřebné podklady, dokumentace a posudky. Vše se podařilo zarazit až po zásahu Zemanova advokáta.
„Nejvíc mě vyděsilo, že i když šlo o zjevně šikanózní podnět, který není podáván zdravotnickým zařízením, ale někým z ulice, nebylo to ničím doloženo. Ještě před rozeběhnutím řízení musí soud vyzvat oznamovatele nebo osoby podávající podnět, aby to nějak doložili. K tomu však došlo až po zásahu nadřízeného soudu. Spustili jsme největší poplach, protože se velmi podivně spustilo řízení, kdy prezident republiky už měl dokonce ustanoveného procesního opatrovníka, což by měl být až další krok. Celé to bylo hodně nestandardní, nicméně městský soud posléze zasáhl a obě dvě řízení byla zastavena,“ promluvil v knize Spiknutí doktor Nespala, který v tehdejší době Miloše Zemana právně zastupoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
viam
