„Přijdete k lékaři a máte jistotu, že ať jste docent, nebo zedník, dostanete úplně stejnou péči. To musí zůstat,“ říká v současné době Ludvík. Ten Ludvík, který před pěti lety zavedl pojem „kulichové“, což byli protekční pacienti, jimž byla poskytována zvláštní péče.
I letos však Ludvík na sebe několikrát upozornil, například tehdy, když z Motola musel odejít Nadační fond Klíček, jenž se zde 23 let staral o deset lůžek. Ty si za symbolickou cenu mohli pronajmout blízcí nemocných dětí. Vedení nemocnice Motol Klíček „vyhodilo“ i navzdory petici, kterou podepsalo 13 tisíc lidí. Důvodem byla podle Ludvíka novela zákona o nakládání s majetkem státu. Do Ludvíka se však obula zakladatelka nadace Markéta Královcová, jež o Ludvíkovi tvrdí, že dokáže bez uzardění nemluvit pravdu.
„Nejprve tvrdil, že je to kvůli novele zákona o nakládání s majetkem státu, ačkoli samotná novela ve vztahu k naší práci žádnou změnu nepřinesla. Poté začal mluvit o skladu nábytku, což byl logistický nesmysl. Po čase přišel s tím, že v dotyčných místnostech nemocnice bude ubytovávat sestry, což ale nejde, protože pokoje nemají vlastní příslušenství. Následně tedy důvod změnil na ubytovávání ukrajinských sester – jako kdyby ukrajinským sestrám měl stačit nižší standard. Když jsme poukázali na nehoráznost takového tvrzení, přišel pan ředitel s tím, že prostory budou třeba pro ubytovávání sester v době, kdy mají pohotovost na telefonu,“ tvrdí Královcová, jak probíhal jejich „vyhazov“.
A to není jediná kontroverzní Ludvíkova záležitost letošního roku – hovořilo se také o prádelně, kterou chce Motol svěřit komerčním firmám, což může provoz prodražit. Motol v současné době pere za zhruba 11 milionů ročně, mluvčí nemocnice Pavlína Daňková však tvrdí, že technologie je zastaralá a kvalita vypraného prádla horší. Navrhovaná rekonstrukce prádelny za 150 milionů korun je však trnem v oku.
Závěrem MF Dnes připomíná, že Ludvík byl mimo jiné také hlasitým odpůrcem chystaného registru smluv. Veřejnosti tehdy vysvětloval, proč by bylo lepší, kdyby nemocnice neměly povinnost ukazovat, za kolik nakupují léky nebo zdravotnický materiál.
„Například do nemocnice v noci přivezou pacienta s infarktem, který potřebuje atypický stent, tedy ‚balonek‘ do neprůchodné cévy. Pokud by platil registr smluv, sestra by ve dvě hodiny ráno musela poslat objednávku, počkat na potvrzení a pak teprve může stent použít. Životy pacientů tak mohou být ohroženy,“ uváděl Ludvík. Jak však argumentoval Jiří Skuhrovec z organizace Rekonstrukce státu, jež zveřejňování smluv prosadila, onen balonek by musel být přinejmenším ze zlata. Povinnost zveřejňovat smlouvy se týká jen nákupů nad 50 tisíc korun, jeden stent však stojí kolem deseti tisíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
