Pod dopisem jsou podepsáni tři evropští mediální hlavouni: Lutz Kinkel, generální ředitel již zméněného ECPMF (česky Evropského centra pro svobodu tisku a médií), Mogens Blicher Bjerregard, předseda Evropské federace novinářů, a Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu. Trojici doplňuje Adam Černý, předseda českého Syndikátu novinářů.
Čtveřice nejprve rekapituluje, že již v březnu nabádala poslance, aby volili členy Rady ČT nezávisle na jakémkoliv politickém zásahu. Výsledek hlasování z 27. května je pro autory dopisu důvodem k hlubokým obavám.
„Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu a to otevírá riziko přímého politického vlivu,“ stojí v psaní poslancům.
Připomíná uniklý e-mail předsedy Volebního výboru Poslanecké sněmovny, který poslancům svého hnutí (a rovněž několika dalším) shrnoval politické postoje kandidátů a u některých zdůrazňoval, že mají k současné podobě ČT podobný postoj, jako hnutí ANO. Z pohledu mediálních dohlížitelů se jednalo o pokus politizovat Radu ČT. Proto poslance vyzvali, aby volili bez ohledu na tento pokus o ovlivnění.
Výsledky volby prý ukazují, že se tak nestalo a poslanci volili dle politického zadání. Jako důkaz byl předložen osud Michala Klímy, bývalého šéfa Bakalova nakladatelství Economia (Aktuálně, Respekt, Hospodářské noviny). Klíma neuspěl, ačkoliv dle autorů dopisu získal v prvním kole „nejvyšší počet hlasů“. Ve skutečnosti však získal pouhých 57 hlasů, což bylo ze všech kandidátů šesté až sedmé místo (společně s Lubošem Xaverem Veselým). Kromě trojice kandidátů, kteří postoupili hned v prvním kole, získali více hlasů i Hana Lipovská (83) a Pavel Matocha (77).
Stenozáznam vyhlášení výsledků:
„Ta drzost – „kdybyste zvolili toho pána od Bakaly – to by bylo v pořádku Vaše volení, takhle ne!!“ komentoval to poslanec Klaus.
Důvodem, proč bývalý Bakalův ředitel neuspěl, je podle Kinkela, Černého a spol. důrazné doporučení hlasovat proti němu. O jaké doporučení se mělo jednat, ale neprozrazují.
O to pádněji ale zakončují: „Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize“. A hrozí poslancům, že stav svobody tisku v České republice nadále sledují.
Václav Klaus po přečtení dopisu zkonstatoval, že mu připomněl dopis Brežněva Dubčekovi v roce 1968. A napadla jej ještě jedna věc: „Možná by tedy bylo nejlepší televizi celou prodat Evropské unii - ta by ji pak financovala - lidi by nemuseli platit televizní daň - a tihle pánové by pak seděli v té radě,“ doporučuje. Český divák by prý rozdíl v programu možná ani nepoznal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav