Vývoj na trhu nasvědčuje, že cena energií bude zcela klíčovým povolebním tématem. Ekonom Lukáš Kovanda varuje, že sazba zelené daně z vytápění a pohonných hmot na burze v Lipsku vyskočila na více než 88 eur. To je cena, která skoro dvojnásobně překračuje cenový strop 45 eur, na který se odvolávají čeští politici. Pokud bude tržní realita tak moc odlišná od politických proklamací, půjde o zdražení, které se citelně dotkne skoro každého občana v této zemi. 

Sazba budoucí zelené daně z vytápění a pohonných hmot dnes na burze v Lipsku výrazně poskočila vzhůru, na svůj dosavadní rekord. Termínový kontrakt na emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS 2) s termínem vypořádání roku 2027 už totiž vyjde na více než 88 eur. To představuje… pic.twitter.com/TZTer7qjRX

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 3, 2025

V srpnu letošního roku vydal Lukáš Kovanda varování, o kolik by zdražily pohonné hmoty a vytápění, pokud by cena povolenky vystoupala razantně nahoru. Výpočty byly provedeny při cenové hladině 80, 150 a 250 eur. Z výpočtů vyplývá, že při ceně 88 eur za povolenku zdraží českým občanům benzín o 5,3 koruny na litr a nafta dokonce o 6 korun na litr. Aktuální průměrná cena benzínu je 34,30 koruny a nafty 33 korun. Nejdražší jsou pohonné hmoty v Praze, kde benzín stojí průměrně 35,50 a nafta 34,50. Na stojany čerpacích stanic by se tak v hlavním městě vrátily cenovky začínající čtyřkou, benzín by stál 40,80 koruny a nafta 40,50. Nafta by se prodražila o více než 17 %, benzín skoro o 15 %. Toto zdražení by občanům nepřineslo žádný okamžitý pozitivní efekt, naopak, vyšší cena pohonných hmot by se negativně promítla do cen dalších služeb. 

Povolenky zdraží i vytápění domácností. Při ceně 88 eur za povolenku by MWh zemního plynu zdražila o 440 korun a metrák uhlí o 640 korun. Průměrná domácnost, která spotřebuje ročně 975 litrů paliva, by ročně zaplatila o 5 168 korun víc u benzínového vozu a o 5 850 korun víc u naftového. Ti, kdo vytápějí svůj příbytek zemním plynem, zaplatí průměrně o 11 tisíc korun víc, ti, kteří topí uhlím, si připlatí ročně 35 200 korun. Ve výpočtech jsme použili průměrnou spotřebu, kterou uvádí ekonom Lukáš Kovanda. Sečteno a podtrženo, „plynová“ domácnost s jedním autem zaplatí každý rok o 16 až 17 tisíc korun víc, „uhelná“ buď zaplatí o 41 tisíc–42 tisíc korun víc, nebo raději zainvestuje ještě větší částku do změny zdroje tepla. Upozorňujeme, že se nejedná o žádný hrozivý scénář, ale o čísla, která odkazují k aktuální ceně povolenky. 

To je finanční zátěž, která převyšuje výdaje průměrné české rodiny na Vánoce (v průměru 12 500 korun) i na dovolenou. Za odpočinek v Česku nebo v cizině vydají Češi podle serveru Kupi.cz nejčastěji mezi 10 tisíci až 20 tisíci korun ročně a jak varuje Air Bank, pro většinu domácností jde už nyní o zásah do jejich rozpočtu, 40 % domácností jej označilo jako výrazný. Na dovolenou se obvykle šetří v průběhu celého roku a 13 % lidí vůbec nemá peníze na to, aby si mohli užívat pravidelné dovolené. Pokud má průměrná rodina čtyři členy (otec, matka, dcera, syn), jejich výdaje na dovolenou jsou průměrně v rozmezí od 40 tisíc do 80 tisíc korun. Ale pokud mají v domě vytápění uhlím a vlastní auto, hrozí, že o 40 tisíc každý rok kvůli povolenkám přijdou. Ti s plynovým kotlem ztratí „jen“ polovinu. To může znamenat, že na dovolenou prostě nebudou peníze. 

Dražší energie povedou k růstu cen téměř všeho. Guvernér polské centrální banky předpovídá, že ihned po zavedení systému ETS 2 vyskočí inflace v Polsku o 2 procentní body nahoru. Lukáš Kovanda předpovídá, že tento růst inflace znamená pro každou českou domácnost ročně zvýšení výdajů o dalších 21 tisíc korun. Dohromady stojí průměrná česká rodina před ročním zvýšením nákladů o 37 tisíc až 63 tisíc korun.

Protože aktuální cena povolenky skoro dvakrát překračuje deklarovaný unijní cenový strop, má smysl se podívat i na katastrofické scénáře projektované ekonomem Lukášem Kovandou. Když bude cena povolenky na 250 eurech, plynem topící domácnost si v roce 2027 připlatí 33 tisíc korun a ten, kdo topí uhlím, bude muset přidat astronomických 105 tisíc korun. To je měsíční nárůst o 8 750 korun jen na vytápění. Kovanda se odvolává na práci jiného ekonoma, Silvestera Van Kotena z pracoviště CERGE na Univerzitě Karlově. Náklady mají podle Van Kotena vystoupat zaprvé proto, že zpřísnění Zelené dohody předpokládá bezpříkladně hlubokou dekarbonizaci, přičemž závisí na mnoha okolnostech, jejichž naplnění je zatím nejisté. Za druhé proto, že regulační mechanismus, mající cenu povolenek držet v žádoucích mezích, není dostatečně účinný, aby excesivní ceně zabránil. Celkové riziko je tak vysoké, že vědec Van Koten svou práci, publikovanou v červenci letošního roku, nazval „EU ETS není připravena na rok 2040 a další období“.

Povolenky jsou problém, který nezmizí. Jak píše ekonom Kovanda: „Ďábelskost nových povolenek pro domácnosti (EU ETS 2) spočívá v tom, že zatímco ekonomiku lze zbavit průmyslu, deindustrializovat, nelze ji zbavit domácností. Zatímco podnik se kvůli již existujícím průmyslovým povolenkám (EU ETS 1) přestěhuje třeba do Číny, domácnost bude odsouzena si chystanou povolenku EU ETS 2 v ceně vytápění nebo pohonných hmot kupovat stále.“