Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
V roce 2019 publikoval studii, v níž tvrdil, že u černých a hispánských Američanů není větší pravděpodobnost, že budou zastřeleni v interakci s policií než bílí Američané. Ze studie vyšlo najevo, že údaje neukazují „žádné rasové rozdíly ve střelbě policie“.
Čtyři minuty po publikování studie už jej anonymní kritik obohatil o své duševní vypětí: „Jsi plný sra*ek,“ dočetl se profesor. Fryer v rozhovoru pro Fox News řekl, že lidé rychle „ztratili rozum“ a někteří z jeho kolegů odmítli uvěřit výsledkům a žádali ho, aby data nepublikoval. „Tohle nezveřejňujte. Zničíte si kariéru,“ slyšel od svých kolegů.
Fryer přiznává, že sám očekával naprosto odlišné výsledky, které potvrdí rasismus policie. Když mu ovšem ze studie vyšlo, že žádný rasismus není u policie běžný, najal si dalších osm asistentů a studii provedli znovu. Ovšem výsledky byly stejné. Policie není předsudečně rasistická. Výsledky vyvozoval ze sběru tísňových volání na linku 911.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD se Zemanem
Studie vyvolala značnou kontroverzi a kritiku. V roce 2019 byl Fryerův článek publikován v Journal of Political Economy. Studie politologů z Princetonské univerzity z roku 2019 zpochybnila zjištění Fryera a uvedla, že pokud by policie měla vyšší práh pro zastavení bílých, mohlo by to znamenat, že běloši, Hispánci a černoši ve Fryerových datech nejsou na stejné úrovni. Nositel Nobelovy ceny James Heckman a Steven Durlauf, oba ekonomové z Chicagské univerzity, publikovali odpověď na Fryerovu studii, v níž napsali, že dokument „nezakládá věrohodné důkazy o přítomnosti nebo absenci diskriminace Afroameričanů při policejních střelbách“ kvůli problémům se zkreslením výběru. Fryer odpověděl tím, že Durlauf a Heckman mylně tvrdí, že jeho vzorek je „založen na účelově vybraných vzorcích“. Dále uvádí, že „převážná většina údajů je shromážděna z 911 volání do služby, ve kterých civilista žádá o přítomnost policie“.
Po zveřejnění zprávy žil Fryer více než měsíc pod policejní ochranou. Měl tehdy sedmidenní dceru a chodil nakupovat plenky. „Šel jsem do obchodu s potravinami pro plenky s ozbrojenou stráží. Bylo to šílené. Bylo to opravdu, opravdu šílené,“ řekl. V roce 2019 byl také obviněn z „nevítaného chování sexuální povahy“. Byl za to na dva roky suspendován bez platu. Vinu doposud zarputile odmítá.
Jistého institucionálního násilí se pak dopustila děkanka Harvardské univerzity Claudine Gayová. Fryerův výzkum a chování s ostatními zaměstnanci „prokázaly vzorec chování“, který nesplnil očekávání v rámci komunity, nechala se slyšet. „Celkové toto chování je jasným porušením institucionálních norem a zradou důvěry,“ řekla na adresu suspendovaného profesora Fryera. Pravdou je, že Fryer se ke svým podřízených choval neurvale, vytvářel nepřátelské pracovní prostředí a po návratu na Harvardovu univerzitu v roce 2021 se za toto své chováni i omluvil. Přičemž „nevítané chování sexuální povahy“ odmítá doposud.
Zajímavostí je, že děkanka Gayová rezignovala na svou pozici na začátku letošního ledna. A to po rozsáhlých obviněních z plagiátorství a kritice jejího svědectví v Kongresu, kde nedokázala plně objasnit, zda volání po genocidě Židů porušuje harvardskou politiku proti šikaně a obtěžování.
Fox News se profesora Rolanda Fryera zeptala, zda s ohledem na vývoj děkančiny kariéry a její rezignaci věří na karmu. Ten s úšklebkem odpověděl, že slyšel, že děkanka je „motherfu*ker“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: šch
