Jak vysvětlil německé rozhlasové stanici Deutsche Welle, původně chtěl psát sbírku esejů, které měly zahraničnímu čtenáři představit Ukrajinu a osvětlit její odlišnosti od Ruska. Když ale odmítnutí podepsat asociační dohodu s EU zahájilo neobyčejně bouřlivé časy ukrajinských dějin, rozhodl se jít cestou psaní deníku.
Spisovatel, narozený v Leningradě, stále píše rusky, považuje se však za ukrajinského spisovatele. Někteří jej však prý odmítají za „ukrajinského“ uznat, a teď to prý sotva bude lepší. „Ruština se stala první a hlavní obětí politické situace a ukrajinského konfliktu s Ruskem,“ povzdechl si. Hovořit rusky se prý dnes na Ukrajině nevyplácí, a proto miliony lidí začaly tímto jazykem mluvit raději jen doma.
Téma jazyka podle něj nikdy nebylo problematické, vytáhli jej až současní politici za účelem rozdělení národa. „Těchto dvanáct milionů se cítí být Ukrajinci, ukrajinskými občany, kteří nepotřebují ochranu rusky mluvícího Putina,“ říká o rusky mluvících obyvatelích.
Na národnostní problém podle něj bylo zaděláno již na začátku devadesátých let, kdy Ukrajina vznikla jako samostatný stát. Tehdy nacionalistické struktury získaly ministerstvo kultury, informací i školství. Důsledkem bylo například odcizení některých ruských spisovatelů ve školních osnovách.
Kurkov si však myslí, že současné dění Ukrajince do značné míry stmelilo. To však zároveň znamená radikalizaci doposud celkem tolerantní společnosti. „Myslím si, že válečný konflikt na východě Ukrajiny bude trvalý,“ obává se.
Fotogalerie: - Svíčky za padlé na Ukrajině
Fotogalerie: - Pražský Majdan
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
