Začátkem ledna Donald Trump rozbouřil vody, když řekl to, co si někteří republikáni myslí už dlouho: „My Grónsko prostě potřebujeme.“ Prezidentova slova v Evropě vyvolala hysterické reakce. Následovalo horečnaté kolo jednání mezi evropskými lídry, jejichž výsledkem bylo společné prohlášení, že Grónsko patří pouze Gróňanům a Dánům. Bezzubou deklaraci ovšem podepsalo jen sedm zemí. Kromě Polska mezi nimi nebyl žádný stát střední a východní Evropy.
Pětice členských států také na ostrov vyslala nepočetnou skupinu vojáků, kteří měli demonstrovat evropskou ochotu arktické území bránit. Americký prezident se této iniciativě vysmál: „Poslali psí spřežení a pak ještě jedno. Ale to nejspíš stačit nebude.“ A rovnou jmenoval zvláštního amerického zmocněnce pro Grónsko, který při nástupu do funkce konstatoval, že cílem je pro USA ostrov získat.
Tvářit se, že se spor o Grónsko České republiky netýká, by bylo krátkozraké. Význam Arktidy, kam Grónsko spolu se Špicberky, Islandem a částmi Finska, Kanady, Norska, Ruska, Švédska a USA patří, rychle roste. Vlivem klimatických změn se otevírají nové dopravní cesty a doposud těžko využitelná naleziště surovin se stávají dostupnými. A spolu s tím se zintenzivňuje vojenské soupeření v regionu. Arktida se tak stává jedním z hlavních geopolitických bojišť tohoto století.
Česká republika v regionu už dávno není úplným outsiderem. Provozuje výzkumnou základnu na Špicberkách, má projekty na Islandu i v samotném Grónsku a usiluje o vstup do Arktické rady. Tam v roce 2020 podala přihlášku Babišova vláda. Mezivládní organizace sdružuje osm arktických států a třináct dalších zemí v roli pozorovatelů, mimo jiné Německo a Polsko. Patřit chce mezi ně i Česká republika.
Českou žádost ale rada nestihla projednat, a to i kvůli nesouhlasu Ruska, se kterým se v té době česká strana dostala do konfliktu v souvislosti s aférou Vrbětice. Po vypuknutí války na Ukrajině se už členové organizace nesešli a její činnost je probíhajícím konfliktem s Ruskem významně poznamenána.
Přesto český zájem trvá. Negativní vliv na české zájmy v Arktidě má ale nejen stále probíhající válka na Ukrajině, ale i spor mezi USA a Dánskem o Grónsko. Proto je také současná vládní reprezentace maximálně zdrženlivá a na rozdíl od opozičních stran se nepouští do politických her pro domácí publikum a neoslabuje svou mezinárodní pozici prázdnými proklamacemi, jak to bylo zvykem za Fialovy vlády.
Psali jsme:
Silácká gesta a automatická podpora dánských či bruselských prohlášení by České republice nejspíš nic nepřinesly. Naopak by mohly poškodit vztahy se Spojenými státy, které jsou i podle programového prohlášení stále klíčové. Ministerstvo zahraničí, vedené Petrem Macinkou (Motoristé), vyzvalo k dialogu mezi Kodaní a Washingtonem. „Jsme připraveni do tohoto dialogu přispět způsobem, aby se celá tato záležitost co nejdříve uklidnila,“ uvedl v lednu resort.
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
Připustil zároveň, že pravdu mají ve sporu o Grónsko vlastně obě strany. „Američané mají pravdu v tom, že svět se změnil a je třeba se bezpečnostně zajistit z jejich strany. Dánové mají pravdu v tom, že to bezpečnostní zajištění by nemuselo znamenat anexi Grónska,“ dodává Kmoníček.
Podobně mluví i europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Pro ParlamentníListy.cz uvedl, že Česká republika bezprostřední zájmy v Grónsku sice nemá, ale má a musí mít jakožto členský stát EU a NATO zájem na tom, aby se Evropané s Američany domluvili a nalezli společnou pozici. „Jde to, myslím, ošetřit, pokud Grónsko zůstane pod Dánskem. Pokud by ovšem Kodaň umožnila Eskymákům referendum o plné samostatnosti, můžeme mít všichni problém, kdyby jim tu kampaň zaplatili Rusové nebo Číňani. Tady někde je legitimní americká bezpečnostní obava, kterou se snaží vyřešit,“ domnívá se Vondra.
Ke smírnému řešení na půdorysu USA–Dánsko–Grónsko vyzývá i Tomáš Doležal (SPD). „K tomuto sporu se stavíme rezervovaně, nikoli aktivisticky. V našem zájmu, tj. v zájmu ČR, je nekonfliktní průběh sporu, vyvinout maximální úsilí k vyhnutí se ozbrojené konfrontaci. Takže určitě nepodporujeme silácká gesta a eskalaci. Je důležité znát i postoje grónských občanů a představitelů grónské autonomní reprezentace,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Vondra i Doležal také podporují účast České republiky v Arktické radě. Podle poslance SPD je v českém zájmu dosáhnout pozorovatelského statusu v organizaci už proto, že význam regionu roste. A doplňuje jeden důležitý aspekt českého angažmá v Arktidě a aktuálním sporu o Grónsko: Praha by rozhodně neměla obětovat vztahy s Donaldem Trumpem kvůli Bruselu. „Je ve velkém zájmu ČR udržovat partnerství s USA na vysoké úrovni – minimálně jako protiváhu k členství v EU a závislosti na EU a jiných klíčových mocnostech,“ uzavírá Doležal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s rezervovaným přístupem ČR k otázce Grónska?
