Nejprve se Hilšer v Českém rozhlase věnoval letošním oslavám narozenin republiky.
„Mě osobně zarazilo jméno Václava Klause. Ještě před několika lety kritizoval pan prezident tu ostudnou amnestii. Myslím si, že to, že ho vyznamenává, o něčem svědčí. Myslím si, že je to tak trochu plivnutí do tváře všem těm, kteří to působení Václava Klause v minulosti vnímali kontroverzně,“ pravil Hilšer. „I pro mě je to docela kontroverzní,“ přiznal posléze. Konstatoval však také, že každý prezident by asi sahal do trochu odlišných kategorií osobností, takže když lidé na Hrad vybrali právě Miloše Zemana, musejí pak počítat také s tím, jaké osobnosti asi tak bude vyznamenávat.
V letošním výběru osobností, k nimž prezident Zeman sáhl, Hilšer necítil žádné poselství. Svůj výběr nevysvětlil ani v úvodním slově, což prý senátora mrzelo.
Jedno Zemanovo poselství však přece jen našel. „Jestliže vyznamenání dostávají lidé, kteří spolupracovali s StB (s komunistickou Státní bezpečností), tak to ty lidi v podstatě rehabilituje a říká se, ano, kolaborace s StB v podstatě byla správná,“ kroutil hlavou Hilšer.
Pár slov poznamenal také k nepozvání řady opozičních politiků na Hrad. Hilšer má za to, že v této věci Zeman udělal chybu, protože pokud má prezident působit jako svorník společnosti, což by podle Hilšera opravdu měl, pak nemá společnost takto rozdělovat. „To, co se odehrává na Pražském hradě, je znakem toho rozdělení (společnosti),“ konstatoval Hilšer.
Stranou jeho pozornosti nezůstala ani žaloba na prezidenta Zemana, ke které se připojil. Senátoři chtěli od Ústavního soudu ČR slyšet, zda si Zeman počíná při využívání svých pravomocí správně. Hilšer uznal, že to se kvůli odmítnutí ze strany Poslanecké sněmovny nestalo, ale je rád, že senátoři ani tak nemlčeli. Jistěže mohli senátoři s prezidentem o těchto věcech debatovat, jenže to by prý prezident musel o takovou diskusi stát.
„Kdyby pan prezident Senát navštívil, mohli bychom spolu diskutovat. Kdyby pan prezident pozval senátory na Hrad, řadu z nich nepozval, tak bychom mohli o věcech samozřejmě diskutovat, ale tento krok jsme neviděli, pokud vím, tak pan prezident v Senátu nebyl. Ale nechtěl bych mu teďko křivdit. Takže tam se těžko dá vést dialog,“ konstatoval host.
Poté si Hilšer posteskl nad tím, že Zeman na Senát útočí, ale útočí také na akademickou obec, případně na veřejnoprávní televizi. „To vede k tomu, že se snaží podkopat důvěru v tyto instituce,“ varoval senátor.
Ing. Miloš Zeman
Nedávno se Hilšer vrátil z pracovní cesty do Ruska. Proč tam členové senátní komise pro sdělovací prostředky jeli?
„My jsme se tam jeli ptát na to, jak v Rusku funguje svoboda slova,“ vysvětloval Hilšer. Senátoři položili květiny na místo, kde byl zavražděn ruský opoziční politik Boris Němcov. „Já si také myslím, že s Ruskem je třeba vést dialog, ale jako partneři, ne abychom se před ním skláněli,“ vysvětlil Hilšer. Proto k cestě došlo. Došlo zkrátka k pokusu o navázání dialogu, bez „lokajských poklon“, vysvětlil Hilšer.
Prozradil, že do ruské státní televize mají přístup jen politici loajální současnému prezidentovi. Opoziční politici se do médií nedostanou. Sami ruští redaktoři prý pak praktikují autocenzuru. „Když jsme mluvili s některými zástupci těch nezávislých médií, tak oni sami nám řekli, že cítí obrovskou autocenzuru, protože pokud hovoří o nějakých tématech, která jsou nepohodlná té vládní garnituře, tak mohou být pronásledováni, nebo dokonce fyzicky likvidováni,“ zdůraznil Hilšer.
„Takže v Rusku je to tak, že oni říkají, ‚my všechno máme podle zákonů‘, z čistě formálního hlediska, ale jakýkoliv úředník si může rozhodnout to, že támhe někomu dá pokutu nebo támhle někoho zavře, což je samozřejmě velký problém. A cítili jen velkou rezignaci na to, že by se mohlo něco změnit k lepšímu, když jsme hovořili s těmi obyčejnými Rusy.“
„Provládní politici svůj monopol na přístup do médií obhajovali. Oni říkali, ‚my musíme mít televizi, která hlásá ty správné názory, abychom tu zemi udrželi pohromadě,‘“ vysvětloval v rozhlase Hilšer.
Proti tomuto chápání světa stojí např. model obsazování mediálních rad v Bavorsku, kde politici mohou ovlivnit složení rad jen z jedné třetiny. Dvě třetiny těchto rad vybírají předem jasně určené organizace, takže v podstatě občanská společnost.
V Česku prý stojíme na půli cesty mezi Bavorskem a Ruskem a Hilšer upozornil, že hnutí SPD Tomia Okamury by chtělo vést česká veřejnoprávní média po ruské cestě, což senátora znepokojuje. Znepokojuje ho prý také, že si nejbohatší Čech Petr Kellner koupil největší soukromou televizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
