Tou příčinou je podle Weigla snaha jistých politických a mediálních kruhů prezentovat tábor v Letech jako „český koncentrák“, obdobu německých koncentračních a vyhlazovacích táborů. A to s tím, jak podotýká Weigl, že zatímco Němci se příkladně k odpovědnosti za holocaust přiznali a důslednou převýchovou se snaží sami sebe změnit, Češi si svou vinu za genocidu vlastních spoluobčanů přiznat nechtějí a někteří opakovaně takovouto interpretaci éry okupace odmítají a zpochybňují. „Ty je pak třeba ukřičet, skandalizovat, případně potrestat,“ dodal Weigl. 

Podle něj je nyní třeba zásadně odmítnout dezinterpretaci o tom, že dozorci v táboře byli Češi, kteří podléhali protektorátní správě. „Hlasatelé české kolektivní viny za holocaust se tváří, jako kdyby nebylo německé okupace, jako kdyby nebyl Heydrich, Lidice, Terezín, Pražské povstání a Osvobození, jako kdyby genocida ‚podřadných‘ etnik nebyla oficiální politikou hitlerovského Německa, které v naší okupované zemi teroristicky vládlo,“ konstatuje Weigl a dodává, že stejně tak „nebyly Osvětim, Majdanek a Treblinka ‚polské‘ koncentrační tábory“.