Červená mešita je jedním z hlavních pákistánských center radikálního islámu. Nejvyšším duchovním je Abdul Azíz Ghází. Což je klasický fanatik. O něm pojednává dokument Mezi věřícími, který v rámci festivalu Jeden svět zhlédli diváci v libereckých Lidových sadech ve čtvrtek večer. Dokument ukazuje vymývání mozků mladých chlapců a dívek, kteří se od rána do večera biflují nazpamět Korán, který je napsán v arabštině. V této oblasti se však mluví kurdsky, takže textu ani nerozumějí. „Podívejte, jak jsou mladí. V tomto věku jsou velice tvární. Co se teď naučí, to už v nich celý život zůstane,“ pochvaluje si ve volné citaci „učitel“ z Červené mešity. A jeho šéf Azíz vykřikuje před shromážděnými žáky: „Islám ovládne nejen Pákistán, ale i celý svět.“

Nechceme žít jako v 16. století

Jeho pojetí islámu však nesdílí velká část pákistánské společnosti, alespoň tedy ta městská. Záběry ukazují stotisícové demonstrace proti němu. „Chceme žít v progresivní společnosti, a ne v 16. století, jak chtějí oni,“ říká Azízův protipól, pákistánský jaderný fyzik. Spor s vládou nakonec vyvrcholí v roce 2007 útokem na mešitu, při níž jsou i mrtví. Azíz se snaží uniknout v převlečení za ženu, je však chycen, nějaký čas je ve vězení, ale nyní zase Červená mešita a její madrásy jedou dál. Pákistánská společnost je rozpolcená a vláda nemá sílu radikálům úplně zakázat činnost. Předností filmu je, že dokumentaristé se dostanou blízko k samotnému Azízovi, který jim otevřeně vysvětluje své názory. I výpovědi mladého žáka Zalhy, kterého do mešity dali jeho chudí rodiče z Kašmíru. Když se pak dozví, co se vlastně zde syn učí, snaží se ho přimět k návratu. Ale už bez úspěchu. „Otec je pomýlený,“ říká Zalha, sympatický chlapec, ze kterého se v budoucnu bohužel může stát sebevražedný atentátník. Druhý dětský příběh je ten Zariny, což je velmi hezká dívka. Z Červené mešity uprchne a je šťastná, že může chodit do normální školy, která je zřízena v její vesnici. Je však z chudé rodiny, která má devět dětí, otec vydělává 50 dolarů měsíčně. Takže Zarinu i její sestru rodina provdává velice mladé. Její sen žít v paláci, jak se o tom svěřuje v průběhu filmu, se nenaplňuje. Její nová rodina z vesnice na tom není o mnoho lépe než ta její...

Proč k radikalizaci dochází?

Po filmu se konala diskuse s religionistou Davidem Václavíkem. „Ten problém je hlavně sociální,“ upozornil. „Proč k radikalizaci dochází? Tyto země – Pákistán, Afghánistán, Sýrie – mají velký demografický růst, průměrná rodina tam má devět, deset dětí. Živené jedním otcem. Výsledkem je, že dívky jsou vdávané velmi mladé a synové dáváni do institucí, kde jde primárně o to, aby je někdo živil. Aniž rodiče vědí, co se v té škole učí,“ objasnil.

Jde o střet v islámském světě. Bitevní scéna je ale i v Evropě

„Mluví se o střetu Evropy a islámu, ale to je nepochopení věci. Ten problém se především týká střetu v islámském světě a toho, jak se bude vyvíjet dál. Jestli půjde liberálním progresivním směrem, nebo tím tradicionalistickým. Bohužel svět je teď globální, zmenšil se. Bitevní scéna není jen v Pákistánu či Sýrii, ale je jí i Brusel a pravděpodobně se jí mohou stát i další města,“ konstatoval Václavík.

Jeden z návštěvníků se zeptal: „Pane doktore, slyšel jsem, že jsou nové upgradované verze Koránu. Je to pravda?“ Václavík ho ubezpečil, že nikoliv. „Korán je jenom jeden. A slova o upgradované verzi bych vám v určitých kruzích nedoporučoval,“ rozesmál sál. „Zhruba od šedesátých let sedmého století našeho letopočtu je Korán ve stejné podobě. To, co je rozdílné – a to se týká třeba i Bible –, jsou různé výklady včetně těch radikálních,“ upozornil.