Lula cla označil za nepřijatelný vyděračský akt a zdůraznil postavení Brazílie: „Brazílie je suverénní země s nezávislými institucemi, které se nenechají nikým zneužít,“ uvedl v rozhovoru pro The New York Times. Dodal: „Chovám se ke všem s velkým respektem, ale chci, aby se i ke mně chovali s respektem.“ 

 

Aby zmírnil dopady cel, Lula plánuje posílit spolupráci s lídry zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika a další). Na tiskové konferenci 5. srpna 2025 oznámil, že bude jednat s předsedou čínské vlády Si Ťin-pchingem a indickým premiérem Narendrou Módím: „Budu volat Si Ťin-pchingovi, budu volat premiérovi Módímu. Putina volat nebudu, protože teď nemůže cestovat. Ale budu kontaktovat mnoho prezidentů.“ Tento krok má posílit ekonomické vazby Brazílie s BRICS a diverzifikovat obchodní vztahy, aby se zmírnil dopad amerických cel na klíčové exporty, jako je káva, hovězí maso či ocel, ačkoli ropa, pomerančový džus, dřevo a letadla byla z cel vyňata. 

 

Lula rovněž plánuje využít Světovou obchodní organizaci (WTO) k napadení těchto opatření, přičemž ministr financí Fernando Haddad zdůraznil připravenost na dialog, ale i odvetná opatření, pokud bude třeba. Podle serveru Breitbart Lula využívá situaci k posílení své domácí popularity, zejména před volbami v roce 2026. „Lula se staví do role ochránce brazilské suverenity, což mu v průzkumech přidává body,“ píše Breitbart. Průzkumy ukazují, že 72 % Brazilců považuje cla za nespravedlivá a 79 % se obává ekonomických dopadů, což Lulovi poskytuje politický kapitál.

 

Klíčovou postavou v konfliktu je brazilský soudce Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes, který vede stíhání Jaira Bolsonara za údajný pokus o státní převrat po prohře ve volbách v roce 2022. Moraes nařídil nad Bolsonarem přísná opatření, včetně nošení elektronického náramku, dodržování večerky, zákazu používání sociálních sítí a kontaktu s cizími vládami včetně Trumpovy administrativy. Tyto kroky mají zabránit Bolsonarovu útěku, zejména poté, co se pokusil získat Trumpovu podporu. Moraes také zmrazil majetek Bolsonarova syna Eduarda kvůli podezření, že sháněl prostředky k lobbování ve Washingtonu na podporu demokratické opozice v Brazílii.

 

Moraes obvinil Bolsonara, že vědomě jednal se záměrem destabilizovat Brazílii, a to i vyvoláním nepřátelství ze strany USA. New York Post označuje soudce Moraese za autoritáře, který potlačuje svobodu projevu a vede hon na Bolsonara. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval Moraese slovy: „Jeho politický hon na Jaira Bolsonara vytvořil komplex perzekuce a cenzury, který porušuje základní práva Brazilců a zasahuje i za hranice Brazílie, kde cílí na Američany.“ Podobně se vyjádřil ministr financí Scott Bessent: „Moraes stojí za nezákonným honem na americké a brazilské občany a firmy.“ Spojené státy v reakci uvalily na Moraese sankce podle Magnitského zákona a zrušily víza jemu i osmi dalším soudcům Nejvyššího soudu, přičemž jeho kroky uvádějí jako jeden z důvodů pro zavedení cel. Moraes však setrvává na svém postoji a odmítá ustoupit zahraničnímu tlaku, což mu v Brazílii vynáší jak podporu za obranu suverenity, tak kritiku za autoritářství.

 

Lula, jakožto levicový vůdce Strany pracujících, sdílí s americkými demokraty postoje k otázkám, jako je změna klimatu či sociální rovnost. Jeho kritika Trumpa jako císaře světa a podpora multipolárního světového řádu koresponduje s rétorikou demokratů, kteří odmítají Trumpův protekcionismus. New York Post naznačuje, že Lula může být podporován demokraty, kteří podle nich preferují levicové vůdce v Latinské Americe. Moraesovy kroky proti Bolsonarovi a dezinformacím na sociálních sítích, včetně blokování účtů na platformách jako X, jsou podle Breitbartu v souladu s levicovou agendou, která má blízko k demokratické politice v USA. „Moraesovo tažení proti svobodě projevu je v souladu s tím, co demokraté prosazují v USA prostřednictvím regulací sociálních sítí.“ Tvrzení o přímé spolupráci však zůstávají nepodložená. 

 

Historicky levice v USA podporovala demokratizační procesy v Latinské Americe, což by mohlo naznačovat ideologickou blízkost Moraesovým snahám chránit brazilské instituce. Naopak Trumpova podpora Bolsonara a sankce vůči Moraesovi ukazují na republikánskou preferenci pravicových spojenců, což prohlubuje politickou polarizaci.