Zpráva Mezinárodního měnového fondu s názvem „Doba zdaňování“ podle Frezzyho dokumentuje, že vyspělé ekonomiky jsou finančně na dně – mají vysoké dluhy, které ve stále vyšší míře nedokáží pokrýt „domácími příjmy“.
Recept, který ekonomové z MMF zadluženým státům v témže dokumentu nabízejí, považuje dopisovatel Forbesu za alarmující. Státy by totiž podle doporučení MMF měly sáhnout na soukromé majetky svých občanů tím, že zavedou jednorázovou daň ze soukromého bohatství. Platit by tak měly všechny domácnosti, které jsou například kvůli vlastnictví penzijních úspor či nemovitostí v plusu. Toto opatření ale nemá sloužit k úplnému smazání dluhů, nýbrž k jejich udržitelnosti tak, aby státy nemusely vyhlásit bankrot.
Pokud by politici nedokázali nashromáždit dostatek odvahy, mohou údajně sáhnout k alternativě v podobě zneuznání veřejných dluhů či jeho inflačního odstřelení, tzv. hyperinflace.
Tato drastická opatření podle Frezzyho odůvodňuje MMF tím, že poukazuje na trendy u příjmové nerovnosti spolu s údajným poklesem u progresivnosti příjmu u většiny režimů. Jinými slovy ekonomové MMF si stěžují, že nejbohatší lidé odvádějí na daních málo peněz. A tak navrhují, aby se pomocí mezinárodní spolupráce ztížil velmi bohatým lidem pohyb tak, aby se nemohli vyhnout zdanění tím, že umístí své zdroje jinam.
Na závěr MMF konstatuje, že existuje překvapivě velké množství zkušeností, ze kterých lze čerpat, protože takovéto daně byly široce zaváděny v Evropě po první světové válce. „A všichni dobře víme, jak to dopadlo,“ chmurně uzavírá Frezzy.
Článek Billa Frezzyho v češtině publikoval Protiproud Petra Hájka.
autor: luš