Smrt českých vojáků, kteří před několika dny zahynuli při obhlídce americké vojenské základny Bagrám v Afghánistánu, exministra obrany Vondru zasáhla. „Strávil jsem s vojáky dva a půl roku jako ministr. Jejich práce si vážím. Byli to naši elitní vojáci. Jsou tam v těžkých podmínkách. Má to charakter válečné operace, a to má riziko, že někdo přijde o život,“ řekl.
Jejich smrti se ale podle mínění Vondry předejít nedalo. „Byla to konfrontace s nejhorší formou terorismu, kdy teroristi využijí toho, že tam jsou děti, a odpálí nálož. Vojáci jsou dobře vybaveni, aby detekovali nálože třeba u cesty, čili tam dají se minimalizovat ztráty. Ale tohle je typický přiklad, kdy se tomu zabránit nedá,“ vysvětloval.
Terorista rozdíly nedělá
V médiích se spekulovalo, že cíle teroristického útoku měli být Američané, a že čeští vojáci zemřeli náhodou. Vondra podobné spekulace odmítá. „Atentátník takhle nepřemýšlí. Je mu jedno, kdo je na patrole,“ podotkl.
Vondra sám jako ministr obrany třikrát české vojáky v Afghánistánu navštívil a mohl se tak na vlastní oči přesvědčit, v jakých podmínkách tam žijí a pracují. Možná i proto se ho dotýká, když jsou vojáci označováni za žoldáky. „Mě se dotýkají řeči, které veřejně činné osoby prezentují na internetu, a kterými se opírají do vojáků s tím, že jsou to žoldáci,“ rozčílil se. „Oni jsou vlastenci, nosí českou vlajku. Jsou v Afghánistánu, aby Češi nebyli ohroženi islámskými teroristy. Považuji je za hrdiny,“ uvedl.
O vojácích jakožto žoldácích psal na svém facebookovém profilu i Miroslav Macek (ODS). „Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten musí pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí a musí se účastnit bitev a válek, které jsou (jako většina těch minulých, současných a budoucích) zcela nesmyslné a nic neřešící. Rizika, že přitom může být zmrzačen nebo zemře, si je jistě dobře vědom. Za to je přece též placen. Má navíc na vybranou: může se kdykoliv žoldu vzdát a jít dělat nějakou méně rizikovou práci.“
Bývalý ministr obrany označil pravicového politika za provokatéra, který prý vždycky rád vstupoval na tento terén. „Samozřejmě, že jsou vojáci profesionálové. Na takových misích musí působit profesionálové. Já je znám. Měl jsem možnost s nimi mluvit. Vím, jak jsou nastaveny jejich emoce, hodnoty. Drtivá většina z nich to chápe jako poslání. A to, že za to mají peníze? To je pochopitelné. Riskují víc než kdokoli jiný,“ podotkl k Mackovu vyjádření s tím, že vojáků se podobné řeči hluboce dotýkají.
Mise v Afghánistánu má smysl
A mezinárodní mise v Afghánistánu, která tam působí od roku 2001, má podle něj rozhodně smysl. „Vidím pokrok, i když země je stále riziková,“ myslí si. „Ale v Kábulu dnes můžete vyjít na ulici. Žena může vyjít na ulici bez zakrytého obličeje. Za vlády Talibanu panoval v zemi islámský teror. Země byla základnou Al-Káidy. Dnes Afghánistán jako hlavní základna Al-Káidě neslouží. Hodně se toho změnilo k lepšímu,“ vysvětlil. Klid a mír si podle něho ale Afghánci musí nastolit sami. „To nemůže nikdy nikdo nastolit zvenčí,“ uzavírá.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
