Zádušní mše v katedrále sv. Víta připomněla oběti heydrichiády

19.10.2019 19:40

Zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací se dnes v katedrále svatého Víta poklonili památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na provedení atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha. Podobně jako v předchozích letech za ně v chrámu arcibiskup Dominik Duka sloužil zádušní mši. Zdůraznil hrdinství popravených a konstatoval, že se na ně zapomíná.

Zádušní mše v katedrále sv. Víta připomněla oběti heydrichiády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na chrám sv. Víta v areálu Pražského hradu

„Chtěl bych poděkovat za to, že můžeme tímto způsobem vzpomenout těch, na které se zapomínalo, a přiznejme si, že zapomíná. A mnozí se domnívají, že je to opravdu dobře,“ uvedl Duka. Účastníci dnešní mše zaplnili lavice přední části katedrály, její zbytek byl poloprázdný.

Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale byl to především důkaz lásky k domovu, k vlasti a k vlastnímu národu. Dodal, že by si přál, aby v katedrále vznikla pamětní tabule připomínající tyto hrdiny, podobně jako již tam jsou památníky prvního, druhého a třetího odboje nebo 17. listopadu 1989.

Zádušní mše za československé vlastence zavražděné nacisty se koná každoročně od roku 2011. Tradice, při které se čtou jména 294 Čechoslováků popravených v koncentračním táboře v rakouském Mauthausenu, navázala na rekviem za padlé parašutisty, které měli sloužit počínaje červnem 1945 každoročně válečný parašutista a kněz. Vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerušil ji únor 1948 a komunistický režim.

Jako odvetu za atentát, při němž byl Heydrich smrtelně zraněn, zavraždili nacisté několik tisíc lidí a srovnali se zemí vesnice Lidice a Ležáky. Největší poprava podporovatelů a příbuzných parašutistů, kteří atentát provedli, se konala v Mauthausenu 24. října 1942. Zemřelo při ní 135 žen a 127 mužů. Další popravy následovaly 25. ledna 1943 a 3. února 1944.

Mezi Čechoslováky, jejichž život takto skončil, byli mimo jiné manželé Alžběta a Jan Jesenští, kteří pomáhali parašutistům i po atentátu, když se přesunuli do krypty kostela v Resslově ulici. Hrdinství Jesenských bude ode dneška připomínat nová pamětní deska v ulici Skořepka v Praze 1.

Atentát na Heydricha provedli 27. května 1942 výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš v pražských Kobylisích. Gabčíkovi v rozhodné chvíli selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha vážně zranil, 4. června zemřel. Následovala krutá odplata nacistů. Po rozsáhlém pátrání se Němcům kvůli zradě výsadkáře Karla Čurdy podařilo najít úkryt atentátníků v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje, kde Kubiš s Gabčíkem a pěti dalšími výsadkáři po urputném boji padli. Někteří v přestřelce, jiní zvolili dobrovolnou smrt.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…