V uličkách a domech dodnes nacházíme hlubokou symboliku z dílen gotických stavitelských hutí, renesančních cechů i zednářských spolků. Pozvedněme hlavu a pokochejme se odkazem moudrých představitelů historických stavebních stylů. V nové výpravné knize, kterou vydává Universum, se odhaluje původ a symbolika mnoha staveb, které jsou spojené s věhlasnými jmény, jako například Petr Parléř, Matyáš Rejsek, Benedikt Ried, Bonifác Wohlmut, Jean Baptiste Mathey, Kryštof i Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Ignác Jan Nepomuk Palliardi, František Maxmilián Kaňka či Jan Blažej Santini-Aichel. Kniha vychází u příležitosti 300. výročí založení nejstarší (první) zednářské velkolóže.
Původ i název zednářů se odvozuje od cechů zedníků a stavitelů. Za významný mezník v dějinách zednářství bývá považován rok 1717, kdy byly čtyři londýnské lóže spojeny do první velkolóže v čele s velmistrem. Rozmanitost fenoménu zednářství nelze vtěsnat do jednoduché definice. Charakter lóží býval aristokraticko-měšťanský až elitářský a kosmopolitní, jeho zaměření sociálně etické, s cílem budování „duchovního chrámu humanity v lidských myslích a srdcích“, sloužící k podpoře a emancipaci neprivilegovaných vrstev. Tento účel od 19. století vzhledem k postupné občanské a sociální proměně společnosti začal pozbývat původní smysl, původní ideály pak podle některých názorů mohly někdy nahradit osobní zájmy členů privilegované skupiny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan