Předseda ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD), předsedkyně podvýboru pro justici a soudní samosprávu Helena Válková (ANO), primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Jiří Švarc, místopředseda Městského soudu v Praze Jan Kadlec, učitel Výchovného ústavu v Boleticích Ladislav Niebauer se setkali v pořadu České televize Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové. Přišel i trojnásobný vrah Jiří Klásek, který si odseděl 19 let.
Vrah devítiletých holčiček se vymluví na nepříčetnost
Dámy a pánové diskutovali o přísnějších trestech nejen pro mladistvé kriminálníky za zvlášť těžké zločiny. Je namístě posílat do vězení třináctileté či čtrnáctileté vrahy? Podle Tejce je zpřísnění trestů rozhodně namístě. A to nejen v případě vražd, ale také v případě znásilnění. Mám pocit, že Evropa směřuje od ochrany práv spíše ke zneužívání práv,“ rozčílil se hned v úvodu poslanec s poukazem na případ norského radikála Breivika, který vraždil, ale později si stěžoval, že jsou ve vězení porušována jeho lidská práva. A soudkyně jeho stížnost uznala. Podle Tejce kráčí Evropa špatným směrem, pokud půjde norskou cestou.
Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) byla mírnější. Podle jejího názoru tresty už dost zpřísnila novela trestního zákoníku. Soudy musejí podle jejího názoru rozlišovat vraždu seniorky v parku, která je zvlášť zavrženíhodná, od vraždy otce – mučitele, ke které se uchýlí některé z jeho dětí. Následně bychom se měli ptát soudců, proč nevyužívají vyšších sazeb odnětí svobody, které jim zákon nabízí.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Podle pana primáře Švarce si musíme posvítit především na kriminálníky, kteří se vymlouvají na nepříčetnost. Místo do vězení pak míří vrazi do odpovídajících zařízení. Místopředseda soudu Kadlec se bránil, že soudci vycházejí z posudků odborníků. Soudce není odborníkem na určování příčetnosti, musí se proto tady opřít o názory expertů. Fakticky záleží na nich, kde skončí např. vrah devítiletých holčiček – zda za mřížemi, nebo v psychiatrické léčebně. Tejc s Válkovou obratem prozradili, že pracují na změnách tohoto zavedeného systému.
Pohled vraha
Jiří Klásek přidal pohled z druhé strany. Je toho názoru, že dvacetiletý trest za vraždu mnoho nevyřeší, protože člověk má po tak dlouhé době minimální šanci na opětovné začlenění se do společnosti.
„Já jsem tyto vraždy spáchal pod vlivem stresu. Plánoval jsem to pár dní dopředu, ale nakonec k tomu došlo pod stresem. Oni mně půjčili půl milionu korun a za rok po mně chtěli čtyři miliony. A oni také vyhrožovali nejen mně jako podnikateli, ale také mojí rodině. A já jsem vůbec nepřemýšlel, když jsem to dělal,“ prozradil. Nic neřeší ani doživotní tresty, podle někdejšího vězně by to vedlo jen k pokusům o sebevraždu u takto odsouzených. „Každý se může napravit,“ zdůraznil. „Já jsem byl do 45 let nevěřící, ve vězení jsem nalezl Boha a věřím, že se každý člověk může napravit,“ zaznělo z jeho strany.
Exministryně Válková vrahovi doporučila, aby se obrátil na rodiny svých obětí a omluvil se jim. Pan Klásek k tomu poznamenal, že se rodinám obětí zatím neomluvil, protože na ně nemá kontakt, ale poctivě splácí své dluhy.
Z publika se ozval také vyšetřovatel, který slouží u policie šestatřicet let a dopadl např. spartakiádního vraha. „Já sice nijak nefandím USA, ale oni tam mají sčítání trestů. Já jsem řešil třeba případ pětinásobného vraha a jsem pro to, aby dostal třeba 150 let,“ zdůraznil pan plukovník Jiří Markovič.
Proti jeho názoru vystoupil Petr Hannig, politik, který opakovaně neúspěšně kandidoval např. do Senátu. Jasně se vyjádřil pro obnovení trestu smrti. Evropa podle jeho názoru musí přehodnotit humanitní myšlenku, že se každý člověk může napravit. Hannig je toho názoru, že někteří lidé jsou nenapravitelní. „Proto je třeba zavést trest smrti pro teroristy, pro hromadné vraždy a vraždy na nemohoucích osobách,“ vypálil.
Mgr. Petr Hannig
Helena Válková však všem divákům připomněla, že zákon nemůže zcela napravit lidské selhání, i odborníci mohou v posudcích selhat a zákon nemůže tato selhání vždy stoprocentně postihnout. Místopředseda soudu Kadlec dal dámě jasně za pravdu.
Ladislav Niebauer konstatoval, že v případě mladistvých je zákon nastaven dobře, problém však je, jak je naplňován v praxi. Žáci výchovného ústavu se např. opakovaně pokoušejí o útěk ze zařízení a nic moc se jim za to neděje. To se musí změnit. Zvlášť když už některé děti počítají s tím, že se jim vzhledem k věku nemůže téměř nic stát. Ze zákona navíc mají nárok na kontakt s rodinou. Ústav toto právo musí respektovat. S tím zkrátka mnoho neudělá.
V tu chvíli si vzal znovu slovo poslanec Tejc. „Pokud z takového zařízení někdo uteče, tak se mu maximálně stane to, že se do zařízení vrátí. On uteče a my mu zakážeme večerníček. Ten režim by měl být mnohem tvrdší. Myslím, že by neměli mít přístup na internet jen tak volně,“ doplnil příklad. Pan plukovník Markovič dodal, že jsou dnes děti schopné pochopit a promyslet vraždu už ve čtrnácti či třinácti letech. Z jeho úst také zaznělo, že by lidé ve vězeních měli pracovat. Pokud si někdo jde odsedět trest ve výši 15 či 20 let, tak si tam přece nejde odpočinout. Takový člověk si to musí odpracovat.
Své k tomu řekl i trojnásobný vrah Klásek. Snížil by prý trestní odpovědnost u mladistvých, pokud se dopustí zvlášť závažných trestných činů.
Primář Švarc si následně půjčil příklad ze Slovenska, kde snížili hranici trestní odpovědnosti na 14 let a s pácháním trestů mezi mladistvými to neudělalo prakticky nic. V Lucembursku mají hranici trestní odpovědnosti stanovenou dokonce na 18 let.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
