„V podstatě se dá říci, že tento dobrý záměr je past na whistleblowery. Pokud by někdo věřil v to, že ho zákon ochrání, tak by akorát vlezl do pasti korupčníkům a jiným deprivantům ve státní správě," hodnotí vládní záměr zákona Jakub Klouzal, který upozornil na podezřelé zakázky na Ministerstvu zahraničí.
Nechrání rodinu, nechrání místo, nechrání peníze
Poukazuje na to, že zákon nezabrání vyhazovu oznamovatele korupce z práce, nezaručuje návrat vlastních finančních prostředků, které jednotlivec do boje proti korupci vloží, a v neposlední řadě nechrání před tlakem ani rodinu a další blízké z okruhu oznamovatele.
Senátor Libor Michálek, který je ve společnosti znám jako oznamovatel možného korupčního jednání na Ministerstvu životního prostředí, nevidí problém ani tak v ochraně oznamovatele korupčního jednání, tu prý poskytuje i současná legislativa, ale spíše v motivování whistleblowerů, aby se k oznámení odhodlali. A to není jediný problém navrhované úpravy.
„Ve chvíli, kdy jsou splněny podmínky pro policejní ochranu, tak i za současné legislativy máte možnost ji získat. ...Že se motivace oznamovatelů vůbec neřeší, to vnímám rozhodně jako minus tohoto návrhu. Ale co vnímám jako ještě větší problém, že není jasné, jak osoba získá status whistleblowera. Jedna věc je oznámení trestného činu, druhá věc je, že se informace nemusí podařit ověřit. Proto by bylo dobré, kdyby soud předběžným opatřením uznával relevanci informací a tím i status whistleblowera - aby whistleblower získal ochranu, i když se podezření nepodaří prokázat," radí Michálek.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: mp