„Včera to bylo hodně emotivní. A jestli nemáte na emoce náladu, putujte dál, dneska si vyhrazuju právo blbé komentáře mazat. V La Fabrice, kde byl volební štáb pražských a středočeských Pirátů a Starostů, se záhy vykrystalizovalo rozdělení, kdy v předních místnostech slavil STAN vítězství a rekordní zisk mandátů, zatímco v zadních místnostech, kam novináři neměli přístup, byli zklamaní a frustrovaní Piráti. Zatímco vepředu se na pódiu prezentovali novinářům úspěchy, vzadu to vřelo nespokojeností. Nejsmutnější bylo, že vedení Pirátů se na vlastní lidi v tu chvíli vykašlalo. Vedení se někam zašilo, občas při zdi chodby někdo probloudil, ale to bylo tak všechno. Čekali jsme pár slov, osobní poděkování, chvilku souznění či reflexe. Pár slov povzbuzení z pódia,“ zmínil Zandl.

„Všichni jsme zírali na plátno a do mobilů a do poslední chvíle jsme nevěřili, že jsme získali pouhé čtyři poslance. Důvodů je celá řada, na naší straně samozřejmě, o nich mluvit teď nechci,“ dodal dále Zandl.

„Novinářům absurdita došla asi ve chvíli, když jsme s Markem vlezli do mediasálu. Nejsme známé tváře, nikdo tam nevěděl, kdo jsme, ale bylo dost zřejmé z našich výrazů, že se nepovažujeme za vítěze momentu. Chvíli jsme sledovali běžící stream, děkovačky nových starostenských poslanců, pak jsme se dali do řeči s novinářem a já jsem zůstal, když Marek odešel. Novinář se mě zeptal, jak prožívám tuhle chvíli vítězství. Sjel jsem ho, že nevím, o čem mluví, že tohle je moment fatálního masakru Pirátů. Do našeho hlasitého hovoru se začali přidávat další a teprve někdy v tu chvíli si začínali všichni uvědomovat, že opravdu končíme se čtyřmi poslanci. A že zatímco na pódiu se hovoří o vítězství naší koalice, pro Piráty je to masakr, kterým sice umožnili odstranit Babiše z vlády, ale také si naprosto ublížili. V tu chvíli už jsme si všichni uvědomovali, že kdybychom nešli do žádné předvolební koalice a vylepili dvacet billboardů, měli bychom s pětiprocentním volebním jádrem spíše desítku a více poslanců než s desítkami milionů koaličních investic a čtveřicí vyprášených...,“ podotkl dále Zandl, že nakonec odešel, protože volební vítězství se prožívalo spíše jako pohřeb.