Komentář, který vyšel na Echo24 pod titulkem „Mizantropický socialismus dneška“, otvírá pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Článek Ondřeje Štindla považuji za to nejlepší, co jsem tento týden četl. Dokonale vyjádřil podstatu problému, v němž se dnes utápí euroatlantická společnost a který je pro ni sebevražedný. Je to ztráta historické paměti a přecenění idealistických myšlenek neomarxismu nebo socialismu mladou generací. Pan Štindl si vzal za podklad několik průzkumů, které proběhly ve Spojených státech. Podle zjištění agentury Axios z letošního jara by zhruba polovina dotázaných mladých lidí raději žila v socialistické zemi. U 61 procent mladých lidí mezi 18 a 24 lety vyvolává slovo socialismus pozitivní asociaci. Nejstrašnější je, že se socialismus stal mýtem, který už si mladí lidé nedokážou reálně vůbec představit, chybí jim historická paměť, ani nejsou vedeni k historickému vzdělávání,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Autor tvrdí, že důvody toho pocitu spočívají v nevzdělanosti, v neznalosti toho, co socialismus v historii znamenal, co způsobil. „Konstatuje, že v dnešním povrchním triviálním světě představuje pro mladé slovo socialismus spíš módní doplněk, jenž přispívá k jejich přesvědčení, že ‚nic nemůže být horšího než ten strašný systém, do něhož se narodili‘, míněno tedy systém kapitalistický. Tohle vše by bylo celkem pochopitelné, protože to je jakási generační vzpoura mladých proti starým. My jsme také nějakou takovou vzpouru zažili. Byla opačná, byla proti komunismu ve jménu toho, co jsme si naivně představovali pod pojmem kapitalismus. Také jsme o tom nic nevěděli. Jenže problém je v tom, že socialismus, jak si ho oni představují, směřuje k Orwellovi. Stojí za to připomenout několik důležitých glos, kterými to Ondřej Štindl komentuje,“ zdůvodňuje svůj výběr mediální analytik.
Vyznávají se z náklonnosti k socialismu, ale k lidem jsou skeptičtí
Zaslouží si Věra Jourová pokračovat v Evropské komisi jako zástupkyně České republiky?Anketa
V té souvislosti pokládá Ondřej Štindl ve svém komentáři důležitou otázku, pro koho tedy budeme tu lepší budoucnost plánovat, zda pro ty prolhané a vypočítavé sobce. „To je zásadní poznámka, protože taková ještě nepadla. Tu aroganci a takovou nadřazenost mladší generace známe z historie – mladý je každý komunista, mládí je zítřek světa. Všechno už jsme to stokrát slyšeli a vždy to bylo podložené velkou arogancí a velkou pýchou nad tím, že ‚my mladí máme všechno před sebou a vy už jste staří, tak běžte někam‘. To se znovu opakuje. Opakují se i jiné věci, na které upozorňuje pan Štindl. Třeba to, že tenhle jakoby zástup lepšolidí se rozhodl za ostatní ‚bojovat za jejich zájmy a dovést dav nepoučitelných zpátečníků k pokroku třeba i silou‘. To je velmi důležitá poznámka, protože i to samozřejmě známe z let, kdy se budovalo to dobro v zemích střední a východní Evropy. Pro mě osobně je to velmi zásadní komentář, který každému doporučuji,“ oceňuje mediální odborník.
Další z organizací, která si hraje na to, že má patent na pravdu
Článek vycházející ze zprávy ČTK vydal v neděli pod titulkem „Dezinformace jsou velký byznys, tvůrci falešných zpráv si přijdou na miliardy“ server Novinky. „V té zprávě se tvrdí, že jakási americká nezisková organizace Global Disinformation Index (GDI) vydává studii, podle níž se v průmyslu s falešnými informacemi točí ročně v přepočtu nějakých pět a půl miliardy korun. Jak k tomu došli, nám článek nepraví. Zato nám praví, že GDI v rámci této studie údajně zkoumala zhruba dvacet tisíc domén, které podezřívá ze šíření dezinformací. To je v podstatě poslední otázka, na kterou tenhle zdánlivě nenápadný a také krátký článek odpovídá. Ale tím jen vyvolává spoustu otázek, které si můžeme položit. Například kde ta organizace GDI bere právo či jaké volí kritérium, podle něhož posuzuje, které organizace a weby šíří falešné informace, které ne, které informace jsou falešné a které ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Tato otázka se objeví vždy, když vznikne nějaké Centrum pro hybridní hrozby nebo jiný takový orgán na určování pravdy. „Co je to pravda, kdo ji má, kde ji vezmeme, podle čeho ji poznáme, na to ještě nikdy nikdo neodpověděl počínaje antickými filozofy a konče Jakubem Jandou. Je to jeden velký otazník. Kde se v téhle organizaci bere ta pýcha z přesvědčení, že dokáže odhalit ty správné informace od nesprávných a šiřitele nesprávných informací od těch ostatních. Na rozdíl od Novinek a ČTK jsem si udělal drobný průzkum, co je GDI zač. A narazil jsem na velmi povědomá jména Anne Applebaumová a Peter Pomerantsev. Obě osoby byly opakovaně ve vysílání České televize v souvislosti s podobnými mediálně-informačními záležitostmi. Applebaumová je americká levicová novinářka a akademická funkcionářka. Pomerantsev se narodil v Sovětském svazu, ale rodiče s ním emigrovali do západního Německa, on sám je v trvalé opozici vůči stávajícímu ruskému režimu. Je to squadra, od níž asi tak víme, co můžeme čekat,“ upozorňuje mediální analytik.
Alternativní scénu je třeba i bez důkazů osočit z miliardových příjmů
Kromě toho, s kým máme tu čest, ho zajímalo, kdo platí jak GDI, tak ty studie, jejichž zpracování určitě není zadarmo. „Zjistil jsem, že GDI na svých stránkách ani v žádných jiných otevřených zdrojích neuvádí, kdo a jakým způsobem je platí. Pouze uvádí dvě instituce jako podporovatele. První je nadace Knight Foundation, kterou založili už v padesátých letech dva američtí milionáři. A druhá je Luminate, která vznikla teprve loni a zabývá se datovými a digitálními právy, finanční transparentností, nezávislými médii a posilováním občanské společnosti. Tak to mají na webových stránkách. Ovšem nedozvíme se, z čeho jsou tihle lumináti financováni, ani jak a kolika penězi financují činnost toho GDI. Myslím, že tady někdo nepracoval dobře, ať už z ČTK nebo z Novinek a neposkytl všechny příslušné informace, které by pro takovou důležitou a zásadní informaci, že se na dezinformacích vydělávají miliardy, byly třeba. To vyžaduje poskládat hodně informací, aby bylo jasné, od koho a za co miliardy,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Nehodlá soudit, jestli pochybila ČTK jako zdroj informace, nebo její zdroj patrně Reuters, nebo jestli šlo o ledabylost Novinek. „Každopádně ta zpráva sama o sobě je bezcenná až na to, že může být chápána jako takový lakmusový papírek nebo vypuštěný zkušební balónek. Vypustíme šíp na alternativní scénu a začneme ji ostrakizovat a označovat její součásti za bohatě placené subjekty. To mi velice silně připomnělo Červený Hrádek Miloše Jakeše a jeho vypočítávání platů populárních zpěváků. To je velmi ubohé. Prohlásit navíc ještě bez důkazů, že se nějaká poměrně široká scéna alternativních informací pohybuje v miliardách korun, zvláště když víme, že třeba v Česku existují kartelové dohody mezi firmami, které si navzájem zakazují inzerovat v alternativních webech a že tedy zahájily strategii vyhladovění, je bezprecedentní drzost, nad níž zůstává rozum stát. Silně mi to připomíná známé rčení Zloděj křičí, chyťte zloděje,“ přiznává mediální odborník.
Článek včetně ankety je podvod a propaganda od začátku do konce
Bojí se, že to je opravdu ten zkušební balónek, po němž přijdou další zprávy i tzv. odhalení a opět se nedozvíme, kdo platí ta tzv. odhalení, z jakých důvodů, kdo je kdo a kdo koho financuje. „Pod tím článkem Novinek, jak už to bývá, je vložena taková jakoby věcně přiléhající reklama. Když si čtete o atletice, tak vám to nabídne tretry, když si čtete o zdravé výživě, tak nějaké pilulky nebo bylinky. A když si čtete o dezinformacích, tak vám to nabídne nějakou knihu formou inzerce. A pod tímhle článkem o GDI se nám nabízí „Nejlepší kniha o dezinformacích a manipulacích“ od Miloše Gregora. To je jméno, které dobře známe, to je ten ‚brněnský Jakub Janda‘. A pod tím je ještě čtenářská anketa, která je také zajímavá, a to položenou otázkou. Ta zní: ‚Už jste se na internetu setkali s dezinformacemi?‘ Ano 93,5 procenta hlasů, ne 6,5. Celkem hlasovalo 3805 čtenářů. Ale problém je ta otázka. Jestliže nedefinujeme, co je to dezinformace, tak se nemůžeme ptát, jestli jsme se s ní setkali,“ tvrdí Petr Žantovský.
To prý je podobný nesmysl, jako kdyby se někoho zeptal, jestli doma někdy v noci viděl ve špajzu pohádkové medvědí strašidlo Barbuchu z knížky Vladislava Vančury Kubula a Kuba Kubikula. „Také nikdo neví, jak Barbucha vypadá. Možná si ho někdo představí podle ilustrací, ale kdo je Barbucha, nevíme. Můžeme se domýšlet, že to je jenom ta vize, kterou nakukává medvědář tomu hloupému medvídkovi, aby ho umravnil. Takže jsme dotazováni, jestli jsme se už na internetu setkali s Barbuchou. Nevím, jak mám odpovědět. Možná ano, možná ne. Nemám žádný klíč k tomu, abych poznal informace a dezinformace. Jediný klíč je v mém rozumu, který si porovnává jedny informace s druhými, nějak je vyhodnocuje a dospívá k alespoň přibližně pravděpodobnému závěru. Ale ani to není Barbucha. Čili je to podvod celé od začátku až do konce, propaganda, včetně té tzv. ankety. Upozorňuji proto čtenáře, aby si i na takové drobnosti dávali pozor, protože i v nich je obsažen ten dezinformační a propagandistický obsah,“ podotýká mediální analytik.
Na Foru24 připomíná časy, kdy psal pro post svazáckou MF
Ani dnes nemůže opomenout svůj „velmi oblíbený“ server Forum24 a stejně oblíbeného autora Jana Jandourka. „Ten napsal článek pod titulkem ‚Komunisty pozval do salonů Václav Klaus. Asi věděl proč‘. Začíná ho tradičně pomluvami Babiše a Zemana, to je od něj celkem standardní. Ale také vzpomíná na událost, kterou včlenil do titulku. Pan Jandourek si to samozřejmě pamatuje, protože v té době pracoval jako redaktor post svazácké Mladé fronty. To se ještě nevydával ani za sociologa, ani za katolíka, ani za nic podobného, tehdy pěkně liberálně drtil písmenka do Mladé fronty. Je to také pamětník a ví, co říká, když píše, že cestu do tzv. lepší společnosti komunistům a KSČM otevřel Václav Klaus jako prezident republiky 7. května 2003 na setkání tzv. Skupiny E8. Prezident Klaus tak pojmenoval své jednání s předsedy obou komor parlamentu a šéfy parlamentních stran o Evropské unii. To byla oficiální akce prezidenta krátce poté, co se ujal svého prvního mandátu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Připomíná, že v tom období – a měl by to vědět i Jan Jandourek, pokud ho nepřepadla selektivní nebo kompletní ztráta paměti – z počátku milénia měli komunisté velmi vysoké volební výsledky, měli místopředsedu Sněmovny, 19 procent voličů, 41 poslanců ve Sněmovně, třetí nejsilnější zastoupení. „Ta strana nebyla nikdy postavena mimo zákon. Teď nevolám po tom, aby byla, nebo nebyla, ani na to nevyjadřuji svůj názor. Konstatuji, z jaké reality vycházel prezident. A jestliže má být prezidentem všech občanů, tak je také prezidentem všech stran i všech voličů, které ty strany ve Sněmovně zastupují. Kdyby tam tehdy nepozval předsedu komunistů, jímž byl pan Grebeníček, tak by se dopustil diskriminace. A my jsme dnes na diskriminace velmi citliví, že. A toto by bylo diskriminační jednání, proti němuž by zcela jistě musel pan Jandourek dnes silně protestovat. Představme si, že udělá pan prezident Zeman na Hradě podobné setkání se všemi předsedy politických stran zastoupených ve Sněmovně a některou z nich opomene,“ zasazuje mediální odborník tehdejší krok Václava Klause do přítomnosti.
Šéf ODS by měl mít tolik rozumu, aby se od té špíny distancoval
Například že by nepozval Víta Rakušana nebo Jiřího Pospíšila v situaci, kdy by se jednalo o celostátní a všeobecná témata typu E8, jak to nazýval Václav Klaus. „To by bylo řevu a pan Jandourek by jistě jako první vylezl z díry mezi řádky a hned by mával transparentem, že Zeman diskriminuje. A přitom tehdy se podle něj Klaus nechoval správně. Podle mě se nemohl chovat jinak. Nevím, jaké u toho měl pocity, protože nikdy komunistou nebyl a nikdy s nimi neměl nic společného, ale to je celkem vedlejší. Byl prezidentem a nic jiného mu nezbývalo. Zdá se mi, že pan Jandourek nás zase propagandisticky někam zavádí a nemluví pravdu. Říkat, že Klaus pozval komunisty do salonu, je hloupost. Komunisty pozvali do salónu, tedy do Parlamentu, voliči. Klaus reagoval tak, jak musel. Ještě je v článku jedna docela bizarní věc, která také o čemsi vypovídá. Té schůzky se tehdy zúčastnili zástupci všech stran. Pikantní je, že tehdejší předseda lidovců Cyril Svoboda jako správný křesťan tam sice dojel, ale hned nato se od toho distancoval se slovy, že nechápe, o čem by se měl bavit s komunisty,“ vzpomíná Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Přesto přijel a s komunisty se bavil. „Tím zase jen cosi vypověděl o jisté části našeho politického spektra. To platí pořád, ty věci se nemění. V zásadě je úplně jedno, jestli tam sedí Svoboda, nebo jiný prominent, oni dělají pořád stejné hlouposti, stejné chyby, stejné podrazy, stejná pokrytecká prohlášení. Věřit se jim zjevně nedá, v první větě řeknou A a ve druhé B, které to A popře. Fórum24 v uplynulém týdnu jako vždy vyhrálo, kdybychom to brali odzadu. Když se dívám na tenhle server, tak by mě fakt zajímalo, jestli je vůbec někomu platný. Protože jeho vykřičenost a bulvárnost je tak nehorázná, že to snad musí poškozovat i tou redakcí obdivované politiky typu Pospíšila, Pekarové, Petra Fialy a podobně. Petr Fiala, univerzitní profesor, přece má dostatek rozumu, aby se od těchto špín a bulvárů distancoval, vždyť mu to musí škodit. Třeba někdo nasadil Fórum24, aby poškodilo českou pravici. Ani to se nedá vyloučit, dnes máme zvláštní svět. Ale nekonspiruji. To ať dělají jiní,“ nechává to mediální analytik na druhých.
Antibabišovské politické síly se zalykají rozkoší při vzpomínce na Letnou
Výjimečně sahá ještě po čtvrtém mediálním výstupu, který ho v tomto týdnu nad jiné zaujal. Je jím komentář „Opozice by se měla probrat z kocoviny z Letné“ Petra Holce na Info.cz. „Tento text dobře zapadá do kontextu znovu oživených kauz kolem Čapího hnízda – rozjel to Josef Klíma na Seznamu informací o tom, že v roce 2014 firmy Andreje Babiše formou reklamy podpořily výstavbu Čapího hnízda, což, jak ukázal ve svém komentáři Petr Brandtner, je praxe dlouhodobě naprosto běžná a mnohé kulturní, vzdělávací nebo sportovní aktivity by se bez ní neobešly. Klímovy reportáže se chytila vzápětí mnohá média, zejména z toho tábora, který lze bez obalu nazvat jako ‚antibabišovský‘. Mimochodem je zajímavé, že tatáž média, třeba ta ze stáje Economie nebo veřejnoprávní televize či rozhlas, úplně podobně fungovala v průběhu roku 2016 a 17, kdy se Babiš ocitl v konfrontaci s tehdejším lídrem ČSSD a premiérem Sobotkou, který ho vyhnal z vlády v domnění, že ho tím připraví o cenné body pro parlamentní volby,“ připomíná Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Bohuslav Sobotka se ale přepočítal. Předsedu hnutí ANO z vlády sice vystrnadil, ale jeho krok přinesl přesně opačný efekt, než očekával. „Soustavná politická kampaň, tehdy vedená hlavně Sobotkou, dnes spíše tzv. pravicovou opozicí – ale ruku na srdce, co je na TOP 09, STAN či dnešní ODS pravicového – vedla pouze k Babišovu posílení a volebnímu výsledku, který možná ani sám nečekal. Úplně stejným způsobem dnes uvažuje Holec ve svém komentáři. Konstatuje, že ony antibabišovské politické síly se zalykají rozkoší při vzpomínce na Letnou s davem Milionu chvilek pana Mináře, ale podstatné politické věci jim unikají. Totiž že Letná není celé Česko a jméno Minář si pár kilometrů za Prahou možní identifikují se jménem prezidentova kancléře, který se ovšem píše Mynář. A oba Mi/ynářové těm lidem splývají v jeden zcela lhostejný celek,“ domnívá se mediální odborník.
Hysterčit a tlačit na milionchvilkovskou pilu Babišovi body nesrazí
Podle jeho mínění tzv. pravicová opozice nemá dnes naprosto co nabídnout. „Jen hesla, fráze, a nově též zřejmě zelenou rétoriku budoucí šéfky TOPařů paní Pekarové, od níž už lze jen čekat, kdy si nechá narůst ty krásné culíky, co má její – zřejmě - ideová idolka Thunbergová. Ale teď bez legrace. Rozklad české pravice začal za vlády Mirka Topolánka, který by sice namítl, že měl ve volbách nejvyšší ódéesácké procento těch 36, což je fakt, ale už by nedodal, že je prošustroval svou ‚catch-all-party‘ strategií a mesaliancí s tehdy ještě Bursíkovými Zelenými. No a to dokončil Petr Nečas sňatkem s Věcmi veřejnými a posléze LIDEM Karolíny Peakové. Tehdy totiž už vůbec nešlo o to, zda je politika konzervativní, či socialistická, ale o to, zda je pro toho či onoho potentáta momentálně či perspektivně výhodná. A to je konec politiky jako služby obci,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
A zároveň přichází s vysvětlením, co ho na vybraném komentáři tak zaujalo. „Protože se Holec profiluje dlouhodobě jako konzervativně smýšlející novinář, lze jeho úvahu chápat jako upřímný podnět k přemýšlení nad perspektivami pravé části spektra. I bez ideových brýlí však vidíme, že výsledky Babišova hnutí ANO neklesají, což, jak také Holec píše, může být i návratem voličů zklamaných právě z ODS, TOP 09 a dalších podobných subjektů. Čím víc budou tyto strany tlačit na ‚milionchvilkovskou‘ pilu a hysterčit v přímém přenosu v pořadech pánů Železného a Moravce, tím víc dodají bodů Andreji Babišovi. Jsem přesvědčen, že ani ona kauza s reklamou na Čapí hnízdo nebude mít na volební preference vliv žádný. Pokud ne kladný – právě pro Babiše,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
