Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Dle politoložky se ukazuje, jak jsou reformy efektivní, když jsou všichni motivovaní k tomu, aby se schopnosti vojsk zlepšily. Před rokem 2014 prý Ukrajina neměla moc důvodů k reformě armády. „Byla podfinancovaná, opomíjená a málo trénovaná,“ říká a dodává, že to se změnilo poté, co Rusko „vyvolalo a podporovalo válku na Donbasu“.
Ukrajinské elity pak dle Chinchillové překonaly pochyby a ustanovily vstup do NATO jako oficiálně deklarovanou prioritu. Reforma pak měla za cíl jednak zvýšit schopnosti ukrajinské armády a také se přiblížit standardům NATO. Dle politoložky tento úkol Ukrajina brala vážně a prezident Zelenskyj ho uspíšil, když v listopadu 2021 jmenoval nového ministra obrany, který byl podle názoru veřejnosti ochotnější k bolestivějším reformám. Ukrajinské elity prý ovšem nebyly tak ochotné měnit zaběhnutý a údajně korupcí prolezlý systém armádních zakázek.
Největší přínos nicméně Chinchillová vidí v tom, jak státy NATO trénovaly ukrajinské vojáky. „V roce 2015 Spojené státy a jejich partneři v NATO (např. Kanada, Polsko, Velká Británie či Litva, mimo jiné) začaly s výcvikem a poradenstvím ve výcvikovém středisku Javoriv. V Javorově poradci vycvičili kádr Ukrajinců, kteří pak pod dozorem cvičili ukrajinské jednotky, nejdřív roty a prapory, pak celé brigády,“ uvádí s tím, že tito vojáci pak byli posláni na Donbas. Spojenci se prý soustředili na individuální výcvik vojáků, zatímco poradci ze Spojených států učili rozhodování a organizaci štábu. Mimo jiné prý učili i decentralizované rozhodování, místo sovětského modelu „shora dolů“. Chinchillová soudí, že se tato změna v boji vyplatila.
Poradci prý radili i pracovníkům ministerstva obrany a také cvičili ukrajinské speciální jednotky, jejichž členové se podle svědectví instruktorů velice chtěli vzdělávat a prošli zkouškami, aby se mohli stát součástí sil rychlého nasazení NATO. A zatímco velení je prý stále zatíženo sovětským dědictvím, od plukovníka níže už je podle amerických poradců znát změna.
Chinchillová také říká, že jako prevence eskalace konfliktu byla role poradců z USA a z NATO omezená. „Nemohli doprovázet ukrajinské jednotky do boje a NATO také nemohlo přispěchat na záchranu,“ uvádí. Vést tedy museli Ukrajinci. Trénik v Javorivu prý vedli také a poradci jim prý odmítali sepsat bojovou doktrínu, protože si ji museli Ukrajinci zažít sami.
„Do roku 2022 byla americká výpomoc Ukrajině nízká. Vojenská pomoc byla jen 1,8 miliardy dolarů od roku 2001, zatímco za rok 2020 Spojené státy daly Afghánistánu 3,9 miliardy dolarů,“ podotýká politoložka a dodává, že během vlády Donalda Trumpa byly dodávány systémy jako střely Javelin, ale neměly velký účinek, protože nebyly používány na frontě. „Omezení pomoci v otázce bezpečnosti ponechalo břímě reformy na Ukrajincích. Ale co je nejdůležitější, na příkladu Ukrajiny se ukazuje, jak je výcvik USA a NATO efektivní, když odráží priority daného státu,“ uzavírá Chinchillová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.