Rupnik na úvod zdůraznil, že Evropská unie čelí řadě vážných vnitřních a vnějších krizí, k nimž navíc každá členská země přistupuje po svém, což dle jeho názoru vnáší pochybnosti o tom, zda vnitřně rozpolcená organizace dokáže čelit výzvám, které se na ni hrnou z vysoce nestabilního vnějšího prostředí.
„Evropa je na rozcestí, protože má několik rozpracovaných, ale nedokončených projektů,“ navázal filozof s tím, že pokud tyto projekty nebudou dokončeny, hrozí tu určité riziko dezintegrace.
Evropská unie by dle jeho názoru měla bezodkladně vyřešit problematiku eurozóny, v rámci níž sice platí euro, nicméně neexistuje politická jednota, či se zaměřit na vytvoření společné ochrany vnějších hranic.
Bělohradský proti negativním jevům spojeným s imigranty
Podle Václava Bělohradského se Evropa doslova ocitla v pasti. Proč? Zkrátka proto, že není kvůli přijetí středoevropských zemí do svých struktur schopna dosáhnout hlubší integrace, která je ovšem nutná pro přežití eura. „Některé struktury Evropské unie nemohou přežít bez hlubší integrace, současně další integrace je po rozšíření nemožná,“ míní Bělohradský.
„Vsadili jsme na něco, co vyžaduje další integraci. Vzpomínám si, že zavedení eura bylo formulováno tak, že euro bude tvořit základnu a politická nadstavba se jí přizpůsobí. Ale to se nestalo,“ upozornil Bělehradský s odkazem na marxistickou filozofii.
Kdybychom měli pojmenovat, co se dnes děje ve státech EU, dal by se dle Bělohradského použít termín identitární kontrarevoluce. Ta má dva aspekty – jeden spočívá ve vymezování se proti státu (Katalánsko proti Madridu, Padánie proti Římu, Skotsko proti Anglii) a druhý ve vymezování státu proti EU.
„Víte, že v této zemi významní politici hovoří o tom, že Evropská unie chce evropské národy nahradit uprchlíky a ty si zformovat. Existuje i rasistická verze této teze a ta zní, že nás chtějí nahradit populací, která je ochotna pracovat za nižší mzdy a není schopna klást odpor,“ připomněl publicista, který tyto myšlenky považuje za negativní jev.
Identitární kontrarevoluce by mohla dle jeho názoru být pozitivní za předpokladu, kdyby EU fungovala jako silný referent občanské identity – tedy, kdybychom se cítili být občany Evropy. Jenže my se jimi prý necítíme být, ba naopak. Evropská unie je dle Bělohradského vnímána jako ohrožení naší identity.
Prožíváme krizi demokracie, varoval Rupnik
S tím souhlasí i Jacques Rupnik, podle něhož z jakési identitární krize tyjí národovecké populistické strany, které jsou silně proti evropské integraci. „Jediný rozdíl mezi západní a východní Evropou spočívá v tom, že ve východní Evropě jsou tyto strany u moci,“ zavtipkoval Rupnik.
V následné diskuzi s několika desítkami účastníků konference, kteří si našli cestu do Šebkova paláce v Praze, Rupnik uvedl, že v současné době prožíváme v Evropě krizi demokracie, kterou názorně demonstrují výroky maďarského premiéra Viktora Orbána.
„V dnešní situaci se v Maďarsku zpochybňuje samotná myšlenka právního státu,“ nelíbí se politologovi. „Když maďarský premiér řekne, že je zastáncem neliberální demokracie, tak tím končí,“ natvrdo prohlásil Rupnik, který na základě postoje maďarského premiéra dochází k závěru, že je prakticky znemožněno další prohlubování evropské integrace, neboť Evropa je založena na společně sdíleném právním systému.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Štěchová
