První povolební Týden v médiích přináší reakce na výsledky voleb a s nimi spojené spekulace o budoucnosti českých médií. Seznam Zprávy zveřejnily článek s titulkem „Může to být rychlé.“ Rodí se vláda, která chce řešit existenci České televize. Text popisuje, že vítěz voleb Andrej Babiš se svými potenciálními partnery – SPD a Motoristy – chtějí změnit financování veřejnoprávních médií, zrušit koncesionářské poplatky a případně sloučit Českou televizi s Českým rozhlasem. „Barvitě o tom píše Daniela Krásenská. V podstatě, skoro bych řekl, pomáhá šířit poplašnou zprávu o tom, že s nástupem těchto nových politických hegemonů nastane katastrofa pro česká veřejnoprávní média,“ komentuje autorku textu mediální analytik Petr Žantovský.

Naopak mnoho lidí odmítá platit koncesionářské poplatky, protože jsou toho názoru, že média veřejné služby dlouhodobě podporují vládní politiku a nepůsobí nestranně ani objektivně. „Tehdy to nevyvolalo větší odezvu, protože vládl ten, kdo vládl, a média patřila tomu, kdo vládl,“ podotkl Petr Žantovský k navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, k němuž došlo letos na jaře i přes několikadenní sněmovní obstrukce opozice.

Petr Žantovský kritizuje, že autorka článku na Seznam Zprávách si vystačila především s názory bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka, současného ředitele Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala, kteří se logicky vyslovují proti sloučení veřejnoprávních médií a jejich financování ze státního rozpočtu. Česká republika byla nebyla jedinou zemí, kde by došlo ke sloučení rozhlasu a televize do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. Že to má své výhody, ukazují zkušenosti ze sousedního Slovenska. „Má to spoustu ekonomických a logistických výhod, stojí to méně peněz než udržovat za každou cenu dvě obří instituce – penězožrouty, které živíme jen proto, aby si tam politici udržovali pěkné jméno a renomé,“ dodává Petr Žantovský.

Pokud strany, které nyní jednají o budoucí vládní koalici, své záměry s veřejnoprávními médii myslí vážně, pak vstoupí do dějin – minimálně těch mediálních – České republiky. „Zaslouží se nejen o velký benefit pro státní rozpočet, ale také o významný přínos pro svobodu slova, která u nás pokulhává už mnoho let. To je strašidelné a srovnatelné s obdobím komunismu před rokem 1989,“ uvádí mediální analytik, který vyzývá veřejnost, aby vyvíjela tlak na novou vládu, aby své sliby o změnách ve veřejnoprávních médiích skutečně naplnila.

Autor přílepku „o činnosti pro cizí moc“ ve Sněmovně končí