Podobně ale nabobtnala i další ministerstva. Například resorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí či Ministerstvo obrany mají shodně po osmi náměstcích. Upozorňuje na to dnešní Mladá fronta Dnes.
Pozadu nezůstávají ani resorty zemědělství a školství, které mají po sedmi náměstcích.
Podle kritiků může jít o plíživé zabetonování některých lidí a pozic nadlouho dopředu. „Budoucím ministrům tak hrozí, že se stanou pouhou ozdobou, která si bude smět přivést dva politické náměstky, ale ve skutečnosti budou resort ovládat lidé, kteří byli dosazeni dnes,“ varuje list.
Ministerstva mění organizační strukturu
Podle něj jde totiž o to, že kdo bude na těchto pozicích k letošnímu prvnímu červenci, kdy začne platit další část služebního zákona, automaticky se stane státním zaměstnancem. Prakticky všechna ministerstva proto mění organizační strukturu, povyšují do vyšších funkcí nové lidi a pod ty nejdůležitější převádějí řízení strategických oborů.
„Reorganizace se momentálně děje všude, každý resort si chce přes náměstky a šéfy odborů upevnit své pozice. To, jaká struktura se vytvoří nyní a jací lidé se ve vedoucích pozicích objeví, sice bude možné později změnit, ale už jen velmi obtížně,“ řekl k tomu Antonín Kotnauer, legislativec, který napsal první verzi služebního zákona.
Nejde o snahu zafixovat lidi na ministerstvech? Jenže potíž je v tom...
Mluvčí Ministerstva zdravotnictví nicméně odmítla, že by šlo o snahu zafixovat na ministerstvech konkrétní lidi, protože všichni budou muset podle služebního zákona projít výběrovým řízením. Jenže podle listu potíž je v tom, že ze zákona má být výběrové řízení na šéfy odborů ukončeno do 30. 7. 2017, takže tito lidé mohou zůstat na svých pozicích ještě poměrně dlouho.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
