Poslanec za hnutí Úsvit připomíná, že volyňští Čechové požádali český stát o pomoc již v březnu. Chvíli to prý vypadalo, že jejich žádosti bude vyhověno, o celou věc se údajně zajímalo i Ministerstvo obrany. Jenomže pak nastalo ticho po pěšině, a když se ani po dvou měsících nic nedělo, Fiedler vzal celou věc do svých rukou a na počátku května interpeloval šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka. Od něho se prý dozvěděl velmi zarážející skutečnost.

„Já vám prostě říkám, že to, co jsme slyšeli od Čechů žijících na Ukrajině a co mi připadá důležité, je, že nám všichni dokonce velmi hlasitě říkají, že nemají pocit, že by jim cokoli hrozilo od Ukrajinců, mezi kterými žijí! A to říkají velmi hlasitě a velmi jednoznačně. Že se necítí být ohrožování tím prostředím, Ukrajinci, mezi kterými jsou. Tam není napětí mezi Čechy a Ukrajinci,“ prohlásil prý tehdy doslova na mikrofon Zaorálek.

„Osobně nevidím jediný důvod, proč by český stát neměl pomoci potomkům lidí, kteří v období první světové války tvořili základní skupinu budoucích československých legií a kteří kvůli svým názorům později končili v komunistických gulazích,“ nesouhlasí Fiedler s ministrem zahraničí.