„My je žádáme o co nejrychlejší reakci, ale bude záležet na norské straně, jak rychle se k tomu vyjádří,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Diplomatická nóta je formální dokument, jímž se představitelé země či instituce obracejí na své protějšky v cizině s oznámením či žádostí. O tom, že by Česko mohlo nótu podat, informoval Zaorálek minulý týden. Právník matky Pavel Hasenkopf již dříve sdělil, že její norští advokáti v Norsku podali žřalobu a žádají o svěření dětí do její péče.
Norská sociální služba odebrala českému páru syny Denise a Davida v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Tělesné trestání dětí v Norsku zákon zakazuje.
Do případu se vložila i sněmovna. Chce po českém kabinetu, aby požádal norskou vládu o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má česká vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři dostali do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoru nejpozději do 15. února informovat o tom, jaké kroky jeho kabinet provedl a má dál v plánu.
Někteří ministři podmiňovali další postup tím, že matka musí případ řešit v Norsku, obrátit se na tamní soudy a vyčerpat své právní možnosti. Zástupci Michalákové chtěli po Zaorálkovi ujištění, že česká strana bude případné norské zamítnutí svěření dětí do péče jejich vlastní rodiny považovat za vyčerpání všech nástrojů.
Matka nyní může syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale její stížnost nepřijal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas, čtk
