Na Západě se Rusku vyčítá, že nectí lidská práva, zatýká novináře, nebo je rovnou vraždí, případně k volbám nepřipouští opoziční figury. Martin Hekrdla ale připomíná, že ony západní hodnoty, jako je všeobecné, rovné a tajné volební právo, či práva sociální se prosadily většinou až ve druhé polovině dvacátého století. Kupříkladu černoši v USA získali absolutně stejné volební právo až v 60. letech 20. století, ve Švýcarsku pak ženy mohly jít k volbám až v letech sedmdesátých.

Západní oligarchie a Rusko jsou vlastně dvojčata

Proč to? Elity se bály, že dav bude volit jinak ,,než je záhodno“. Dav se hodil kapitalistům k práci, ale k ničemu jinému. Nicméně po zkušenostech s Velkou hospodářskou krizí ze 30. let 20. století se šrouby začaly uvolňovat. Nebylo to tedy z nějaké mírumilovnosti, ale čistě kvůli děsivým zkušenostem z minulosti – pod tlakem. Sociální práva se na Západě rozvíjela i po druhé světové válce, tentokrát z obavy před komunismem. To byla podle Hekrdly naprosto lživá ideologie o tom, že se v zásadě podaří zařídit ráj na zemi, ale pro masy mohla být přitažlivá, bylo jí tedy třeba čelit. V osmdesátých letech se ale začalo ukazovat, že je Východní blok relativně slabý, Západ se přestával bát a zesiloval hlas lidí, kteří měli za to, že trh je třeba opět uvolnit. Jelikož na elity netlačil žádný velký strach v podobě obří hospodářské krize, války nebo schopného protivníka, přistoupily na to s myšlenkou, že lidem vlastně stačí „konzum“.