Zapal Švédovi auto. Gangy spustily koordinovanou akci, přistěhovalci prý chtějí ukázat, že jim projde cokoliv

17.08.2018 9:19

V ulicích švédských měst roste napětí. Seveřanům někdo zapaluje jejich auta. Podle všeho jde o koordinované akce, za kterými mohou stát gangy přistěhovalců. A lidé už pomalu přestávají věřit, že je stát před těmito gangy dokáže ochránit. Situace je o to dramatičtější, že se ve Švédsku blíží sněmovní volby. Švédové si zvolí novou vládu už 9. září. Sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven má problém.

Zapal Švédovi auto. Gangy spustily koordinovanou akci, přistěhovalci prý chtějí ukázat, že jim projde cokoliv
Foto: wikipedia
Popisek: Švédská vlajka.

Na začátku týdne obletěla svět zpráva, že Švédsko zažilo perné chvilky. Gangy mladíků v několika městech zapálily desítky aut. Spolupracovník ČT Yngvar Brenna, překladatel žijící v Praze, k tomu poznamenal, že pravděpodobně šlo o gangy mladých přistěhovalců, kteří chtějí svými vandalskými činy demonstrovat, že si mohou dělat, co se jim zlíbí. A že je na ně zákon krátký. Ve Švédsku prý dnes existuje až 50 tzv. no-go zón, čtvrtí či oblastí měst, kam se policie neodváží. Nejhorší situace podle Brenny panuje ve Stockoholmu a ve třetím největším městě Malmö.

Auta v ulicích hořela už v minulých letech. Rozhodně to není poprvé. Podle Brenny se to opakuje. Přibližně každý měsíc vychází nové zprávy o hořících autech v ulicích. Ale švédská média ve zprávách o hořících autech nezmiňují původní národnost zločinců. Podle Brenny je to proto, že severská média úzkostlivě dbají na to, aby svými texty nevyvolávaly ve společnosti nenávistné nálady vůči některým skupinám obyvatel.

Švédský předseda vlády Stefan Löfven podle agentury Reuters uvedl, že mu akce mladíků připomínala „téměř vojenskou operaci“. V úterý ráno byli zatčeni jen dva mladíci ve věku 16 a 21 let.

Páteční MF Dnes přináší k případům zapalování aut další podrobnosti. „Mladí žháři se svolávali přes smartphony, aby akce probíhala na více místech najednou. I díky tomu je policisté, kteří vysledovali jejich komunikaci, dopadli," napsal k tomu deník. „Společnost musí tvrdě zareagovat,“ citoval list premiéra. Jenže Švédově mají stále častěji pocit, že je jeho vláda nedokáže účinně ochránit.

„Sociálnědemokratická vláda působí vůči rostoucímu násilí bezradně. To posiluje švédské demokraty, protiimigrační a euroskeptickou stranu, která je na vzestupu. Podle průzkumů se ji chystá podpořit každý pátý švédský volič. Vládní levice naopak ztrácí, vtěsnává se tak do celoevropského trendu ústupu tradičních socialistických stran. Mnozí Švédové jí vyčítají, že v době vrcholící imigrační krize v roce 2015 přijala do bezmála desetimilionové země neuváženě přes 160 tisíc imigrantů, takže veškeré sociální a bezpečnostní problémy s jejich integrací se jenom prohloubily," pokračoval deník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…