Zásadní obrat. Možná dojde k situaci, která více než čtyřicet let nebyla. Wilders si ani neškrtne?

04.03.2017 12:55

V Nizozemsku se budou již 15. března konat dlouho očekávané parlamentní volby, které pozorně sleduje celý kontinent. V průzkumech se totiž s vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) přetahuje o vedení Wildersova Strana pro svobodu (PVV).

Zásadní obrat. Možná dojde k situaci, která více než čtyřicet let nebyla. Wilders si ani neškrtne?
Foto: Mwl.nl
Popisek: Kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders

Od listopadu vévodila průzkumům strana Geerta Wilderse, který se staví vice než kriticky vůči islámu a požaduje rovněž odchod země z Evropské unie. Celé čtyři měsíce to vypadalo pro PVV na vítězství ve volbách, ale podle čtvrtečního průzkumu tuto stranu již dostihla a možná i předstihla VVD premiéra Marka Rutteho. Jak ukazuje server Peilingwijzer, obě strany by měly v parlamentu získat mezi 23 až 27 křesly.

Britský deník Financial Times nastínil hned několik scénářů, jak by se mohlo vyvíjet povolební vyjednávání o koalicích. Žádná z nich ale nezahrnuje koalici, jejímž členem by byla Wildersova Strana pro svobodu. Lídři parlamentních stran již dávno avizují, že s PVV vyjednávat po volbách nehodlají, a poukazují přitom na údajnou Wildersovou xenofobii a islamofobii. Poprvé od roku 1973 je reálné, že vznikne široká koalice, jež bude složena z více než čtyř stran.

Do nizozemského parlamentu se dostane každá strana, které se podaří získat aspoň 0,67 % hlasů, takže možností na sestavení vládní koalice je neuvěřitelně mnoho. Financial Times uvažují o jedenácti variantách pro případ pětičlenné koalice a s devatenáct variantami, když by vznikla až šestičlenná koalice. Vedle Rutteho VVD většinou v těchto koalicích figurují Křesťansko-demokratická výzva (CDA) a sociálně liberální D66.

Razantní odmítání spolupráce s možným vítězem voleb by mohlo být v jiné zemi považováno jen za součást taktiky, ale v Nizozemsku panuje taková animozita, že vzniku společně koalice nedávají příliš šanci ani největší Wildersovi příznivci. Vedle Wildersových názorů na islám a muslimy, za které byl již několikrát „popotahován“ u soudu, vadí mainstreamovým politikům volání Wilderse po „nexitu“, tedy opuštění Evropské unie.

Aktuální průzkum agentury Gallup přitom dává Wildersovi naději, že kdyby došlo na referendum o členství země v Evropské unii, moho by dopadnout podle jeho představ. Až 56 % nizozemských voličů uvedlo, že by hlasovalo pro nexit. Toto číslo je nicméně tak vysoké i vzhledem k tomu, že v rámci položené otázky byla respondentům nabídnuta možnost vystoupení z EU, ale zároveň zachování vzájemných hospodářských vztahů prostřednictvím dohody o volném obchodu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Provazník

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…