Zásadní obrat? Odvolací soud může vynést jiný verdikt v kauze smrti černocha George Floyda. Vážné podezření!

24.07.2021 9:24 | Kauza

Jen málo se v souvislosti s odsouzením bývalého policisty Dereka Chauvina za vraždu a zabití černocha George Floyda zmiňuje role, kterou při rozhodování poroty sehrála demokratická kongresmanka Marine Watersová. Emeritní profesor Alan M. Dershowitz a spolupracovník Gatestone Institute v New Yorku tvrdí, že odsuzující verdikt by odvolací soud mohl zrušit kvůli výzvám političky k pouličním násilnostem, pokud by Derek Chauvin nebyl uznán vinným z vraždy, a kvůli zastrašování členů poroty, kteří v době procesu nebyli izolováni od okolí.

Zásadní obrat? Odvolací soud může vynést jiný verdikt v kauze smrti černocha George Floyda. Vážné podezření!
Foto: Repro Youtube
Popisek: George Floyd při zákroku policisty

Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorem následujícího textu, který vyšel 21. dubna 2021 v anglickém originále, je Alan M. Dershowitz, emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School. Pro českou verzi Gatestone Institute ho přeložili Libor Popovský a Helena Kolínská a ParlamentníListy.cz ho zveřejňují v úplném znění.

Odsouzení Dereka Chauvina za loňskou vraždu a zabití černocha George Floyda, jehož smrt spustila v USA vlnu masivních protestů proti rasismu a policejnímu násilí, nemusí ještě nutně znamenat konec tohoto rasově rozdělujícího případu, o němž by mohl definitivně rozhodnout až Nejvyšší soud USA. Během doby, kdy členové soudní poroty v procesu s bývalým minneapoliským policistou Derekem Chauvinem nebyli vůbec izolováni od vlivu médií a veřejnosti, kongresmanka Maxine Watersová veřejně vyzývala k pouličním násilnostem, pokud Derek Chauvin nebude uznán vinným z vraždy. Soudce správně naznačil, že jakékoliv odsouzení Dereka Chauvina by vzhledem k veřejnému vystoupení kongresmanky Watersové mohlo být odvolacím soudem zrušeno.

Kongresmanka použila taktiku rasistického „hlubokého jihu“

Soudce prohlášení demokratické kongresmanky za stát Kalifornie důrazně odsoudil, ale neměl odvahu připustit námitku obhajoby a soudní proces s Derekem Chauvinem zrušit z důvodu ovlivnění porotců. Kdyby to udělal, téměř jistě by to vedlo k rozsáhlým pouličním bouřím, které by potom byly samozřejmě dávány za vinu soudci a nikoliv kongresmance Watersové. Soudce tedy tento problém přesunul na odvolací soud, který někdy v budoucnosti rozhodne o případném novém soudním přelíčení, které měl nařídit již on sám. Odvolací soud státu Minnesota rozsudek v tomto případě asi nezvrátí, ale Nejvyšší soud Spojených států amerických by ho zrušit mohl, stejně jako to udělal v jiných soudních případech, při kterých byla porota zastrašována.

Anketa

Co je problémem romského etnika v ČR?

hlasovalo: 12796 lidí
Ve snaze vychýlit vážky spravedlnosti použila kongresmanka Watersová možná nevědomky taktiku rasistického „hlubokého jihu“ USA (Deep South) používanou na začátku 20. století. Ačkoliv byly její motivy a záměry jistě mnohem lepší než motivy a záměry tehdejších bílých jižanů, tak je její taktika v zásadě stejná. Ve 20. a 30. letech minulého století organizovali na „hlubokém jihu“ USA zvolení politici demonstrace bílých voličů před soudními budovami, ve kterých probíhaly rasově citlivé soudní procesy. Politici tehdy vždy explicitně nebo implicitně hrozili, že v případě osvobození obžalovaného černocha nebo odsouzení obžalovaného bělocha propukne násilí. Nejvyšší soud USA i jiné federální soudy již v minulosti zrušily několik rozsudků vynesených pod tlakem takového zastrašování.

Většina porotců se obávala násilí a ohrožení svých životů

Tím, že neizoloval soudní porotu po celou dobu soudního procesu s Derekem Chauvinem, se soudce dopustil závažného profesního pochybení. Místo izolace soudce porotcům pouze nařídil, aby nečetli ani nesledovali zprávy v médiích. To zdaleka nestačí. I kdyby porotci tento soudcův pokyn přísně dodržovali, tak je těžko představitelné, že by se někteří z nich od přátel, od rodiny, z médií a ze zábavných televizních pořadů nedozvěděli, co se děje za dveřmi soudní místnosti. Lze s jistotou předpokládat, že většina z nich se obávala – ať už vědomě či podvědomě – že jiný verdikt, než ten, který požadovala Maxine Watersová, by vyústil v násilí, které by ohrozilo jejich životy, jejich domovy, jejich byznysy i jejich rodinné příslušníky.

Dům svědka, který svědčil ve prospěch Dereka Chauvina, byl postříkaný prasečí krví a právníkům obžalovaného bylo vyhrožováno. Ve vzduchu pořád visí hrozba násilí a porotci ji samozřejmě cítili také. Odsouzení Dereka Chauvina – ať už zasloužené, či nezasloužené – by v tomto případě mělo být pečlivě přezkoumáno odvolacím soudem.

Toto není právní stát, toto je vláda rozvášněného davu

Toto nejsou dvacátá léta minulého století na rasistickém „hlubokém jihu“ USA, toto je „politika identity“ v dnešních USA. Porotci mají mít možnost objektivně posuzovat důkazy bez obav z hrozeb kongresmanky Maxine Watersové. A motivy pouličních demonstrantů zde také nejsou relevantní. Obžaloba i obhajoba předložily účinné argumenty. Důkazy podle mého názoru podporují verdikt zabití, nikoliv však vraždy. Jakýkoliv rozsudek, který by neobsahoval odsouzení za vraždu, by ovšem byl pro paní Watersovou a její stoupence nepřijatelný. Maxine Watersová nevyžaduje objektivní spravedlnost. Maxine Watersová chce pomstu za to, co ona a její stoupenci považují za neospravedlnitelnou vraždu George Floyda.

Spravedlnost není černobílá. Vyžaduje míru, zdravý rozum a pečlivé vyhodnocení všech důkazů předložených oběma stranami. Nemáme jistotu, že v tomto případě byla porota schopná vynést spravedlivý verdikt, zatímco nad hlavami porotců visel hrozivý Damoklův meč obnažený kongresmankou Watersovou. Toto není právní stát, toto je vláda rozvášněného davu. V rasově citlivých soudních případech musíme lépe zvládat izolaci porotců před vnějšími vlivy. Musíme si být jisti, že verdikt poroty není ovlivněn hrozbami a zastrašováním. V případě Dereka Chauvina tuto jistotu nemáme, a to především díky neuváženým hrozbám a požadavkům Maxine Watersové a jiných aktivistů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …