„Rusko se nechystá zaútočit na sousední členské státy NATO a Spojené státy by za žádných okolností neměly jít do války s Ruskem. To je naprosto šílená představa,“ uvedl pro Deutsche Welle americký diplomat Jack Matlock, poslední velvyslanec Spojených států v Sovětském svazu, který na konci osmdesátých let přispěl ke zmírnění napětí mezi Západem a SSSR. Amerického diplomata doplnil bývalý německý velvyslanec při NATO Joachim Bitterlich. „Z pohledu Putina jsou pobaltské státy dávno pryč, je to minulost. Nemá o ně zájem, to stejně platí pro Polsko,“ upozornil. „Co Putina skutečně zajímá, je Ukrajina a Kavkaz, tam jsou jeho hlavní zájmy, a to je pro něj červená linie," konstatoval. Podle bývalého německého diplomata nastal čas, aby NATO začalo budovat nový vztah s Ruskem. „Američané pod Trumpovým vedením se o to určitě pokusí a myslím, že Evropané by je měli následovat.“ Jack Matlock ještě dodal: „Jestliže se Evropané, včetně Rusů, rozhodnou zopakovat své tragické chyby a začnou mezi sebou znovu bojovat, Spojené státy jim nebudou schopny pomoci. Nemyslím si ovšem, že k tomu dojde.“
ParlamentníListy.cz požádaly české politiky o okomentování těchto výroků s tím, zda si myslí, že dojde ke změně vztahů mezi Západem a Ruskem.
Zaorálek: Neděláme konfrontační politiku s Ruskem
"Ani Česká republika, ani Evropská unie, ani Severoatlantická aliance neděláme konfrontační politiku s Ruskem... a válku s Ruskem nechtějí evropské země již od roku 1945," zdůraznil pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Připomínám, že nový německý prezident říká, že chce být kritikem nenávisti... Teď už jen stačí, aby všichni respektovali hranice druhých států a navzájem svou suverenitu a nepoužívali sílu a vojáky ani v hybridní formě," vysvětlil.
Ministrem zahraničí byl i Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který uvedl: "Donald Trump je prezident, který podle mého názoru narozdíl od svých předchůdců nevnímá obecnou odpovědnost za euroatlantický prostor. Sleduje jediný zájem - na prvním místě Spojené státy. Proto bude v zájmu Spojených států klidně oteplovat vztahy s Ruskem. Proto také říká do Severoatlantické aliance - budeme plnit své závazky, když je budete plnit vy. Vidí to obchodně. Změní vztah k Rusku, bude-li to v zájmu a ve prospěch Spojených států. Bude určitě hledat novou cestu."
"Jsou to rozumná slova. Rusko nemá na to, aby někoho z členů NATO ohrožovalo," domnívá se bývalý premiér a expředseda ČSSD a Lev 21 Jiří Paroubek. "Za této situace je nesmyslné jít do konfrontace s Ruskem. Je viditelně slabší než Západ. Pokud se Donald Trump touto cestou vydá, bude to pozitivní," upozornil.
Ing. Jiří Paroubek
Velmi podobně zareagoval bývalý sociálně demokratický ministr a také velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. "Jde o hlas rozumu, snad bude vyslyšen. Vztahy Západ Rusko změnou projít musejí, už kvůli válce s Islámským státem," sdělil pro ParlamentníListy.cz.
Místopředseda Pirátské strany Ivo Vašíček s Jackem Matlockem souhlasí. "Celá ta ruská hrozba je umělý konstrukt, bez racionálního jádra. Reálnou a přehlíženou hrozbou pro Evropu je Turecko," domnívá se.
Ivo Vašíček
Poslanec hnutí ANO a předseda jeho královéhradecké organizace Pavel Plzák se podivil: "Nevím proč v dnešní době někdo mluví o válce."
Exministr vnitra Martin Pecina (SPO) prozradil: "Zrovna jsem přistál v Petrohradě. Kvůli byznysu jedu za přáteli. Potřebujete ještě jinou odpověď?"
Payne: Potíž je v tom, že Rusko není demokratická země
Obsáhlou odpověď vypracoval člen republikového výboru Svobodných Jiří Payne, bývalý poslanec a předseda a místopředseda poslaneckého zahraničního výboru. "Bezesporu nikdo si nepřeje konfrontační vztahy s Ruskem, ovšem podmínkou je, aby Rusko dodržovalo pravidla slušného chování, které musí respektovat všechny demokratické státy. Potíž spočívá v tom, že Rusko není demokratická země, nesměřuje k demokracii, nerespektuje demokratické zvyklosti. Myslím, že euroatlantická civilizace projevila neskutečnou velkorysost a otevřenost v posledních 25 letech, opravdu upřímně se snažila podporovat demokratické změny v Rusku. Jenomže vývoj jde opačným směrem – podivně mizí nepohodlní novináři, podnikatelé, politikové, je omezována svoboda slova, dobročinné instituce jsou kriminalizovány, agenti tajných služeb jsou v neuvěřitelném množství vysíláni do cizích zemí způsobem, který nasvědčuje nepřátelským úmyslům, opakovaně Rusko narušilo a narušuje svrchovanost sousedních států, občané mají stále menší vliv na politické dění," konstatoval v úvodu pro ParlamentníListy.cz.
V Rusku podle něj neexistuje politická síla, která by reálně mohla zvítězit ve volbách a která by mohla alespoň trochu nastartovat demokratické změny. "Jakákoli realistická prognóza musí konstatovat, že vývoj bude pokračovat dosavadním směrem nejméně další generaci. Proto je nutné považovat Rusko za nestabilního a nepředvídatelného partnera. Pro české firmy by měla platit nejvyšší opatrnost – obchod je sice doposud v nějaké míře možný, ale musí počítat s tím, že může ze dne na den skončit. Investice asi nelze nikomu doporučit. Už vůbec bychom neměli uvažovat o jakémkoli podílu Ruska na případné výstavbě další části naší jaderné energetiky," vysvětlil.
"Rozhovory samozřejmě nikdo nevylučuje. Nová americká exekutiva má bezesporu zájem navázat s Ruskem dialog a lze dokonce připustit, že se pokusí o prohloubení vztahů. Zároveň ale musíme konstatovat, že naším zájmem není vylepšování vztahů s Ruskem za každou cenu. Respekt k suverenitě druhých států je podmínkou pro to, abychom mohli Rusko brát jako rovnoprávného partnera," upozornil. "Odhaduji, že i USA si uvědomují složitost situace a proto naléhají na členské státy NATO, aby plnily svůj závazek financovat reálnou obranu vlastní země v alianci. Jednání sice budou probíhat, ale musí být podložena rozhodným postojem a připraveností všech členských států NATO reagovat vojenskými prostředky na sebemenší narušení suverenity kteréhokoli členského státu. Česká republika by měla v následujících letech doplatit to, co nezodpovědnou obrannou politikou na vlastní obraně od vstupu do NATO ušetřila," doporučuje Payne. "Kromě toho je třeba konstatovat, že jakékoliv rozšiřování NATO nyní nepřipadá v úvahu. Pragmatické tradice NATO však ani v nejmenším nevylučují, že je možné spolupracovat v oblastech společných rizik a zájmů – například v boji proti terorismu," dodal.
Psali jsme:
Šarapatka: Ve Spojených státech o válce s Ruskem nikdo seriózně neuvažuje
Ze Spojených států zaslal ParlamentnímListům.cz svoji reakci poslanec a bývalý diplomat Milan Šarapatka. "S názorem velvyslance Matlocka nemohu než souhlasit. Současně se domnívám, že ve Spojených státech, kde náhodou právě pobývám na pracovní cestě, seriózně nikdo z rozhodujících představitelů o válce s Ruskem neuvažuje," prozradil. "Za prvé, Rusko opravdu není Sovětský svaz, nemá a nikdy již nebude mít dostatek síly, aby mocensky ovládlo zbytek Evropy. Za poznámku stojí, že i bývalému Sovětskému svazu se podařilo ovládnout východní a střední Evropu pouze se souhlasem západních mocností, USA a Velké Británie na Jaltské konferenci 4.-11.2. 1945. Současné budování vojenských základen NATO ve východní Evropě, je dle mého názoru pouze prázdné gesto, sloužící nikoli k reálnému zastrašení Ruska, nýbrž k uklidnění, většinou nepodložených obav establishmentu některých s Ruskem sousedících zemí. Těm zase slouží protiruská karta k politickému boji na vnitrostátní politické scéně," uvedl.
"Za druhé si myslím, že USA v současnosti směřují své mocenské zájmy stále více mimo Evropu, do Asie. Rozpínavost Číny ohrožuje životní americké zájmy v Asii a ohrožuje tradiční spojence Ameriky v tomto regionu. Spojené státy se proto, podle mne, budou naopak snažit získat Rusko v tomto soupeření na svoji stranu," uvádí Šarapatka. Takové spojenectví považuje za logické, přes současnou poměrně masivní spolupráci mezi Ruskem a Čínou. "Ta se však rozšiřuje v poslední době, na základě vzájemné potřebnosti, zejména v komerční oblasti, zatímco spolupráce v politické a vojenské oblasti stagnuje nebo se snižuje. Čína se kromě toho může stát v blízké budoucnosti velmi nepříjemným sousedem i pro Rusko, s ohledem na jeho neschopnost dostatečně osídlit a exploatovat rozsáhlé oblasti Sibiře a na druhé straně čínskou přelidněnost a její hlad po surovinách," konstatoval.
"Jsem si jist, že změna amerických geostrategických priorit neznamená pro náš kontinent, že by nás Američané "hodili přes palubu" nebo naopak Rusku napospas . Naopak věřím, že apel Američanů na větší participaci na společné obraně může Evropě konečně pomoci k větší vojenské a tím i politické emancipaci. Že například vznikne konečně evropská armáda a že spojená Evropa začne hrát na světové politické scéně tu roli, která jí, s ohledem na její ekonomickou sílu, náleží," doufá poslanec. "V neposlední řadě si myslím, že Rusko do Evropy historicky patří, minimálně od dob Petra I., to je více než 300 let. A že je také vitálním zájmem České republiky, aby tomu tak bylo, přes nedávné špatné zkušenosti, i nadále. Pokud totiž Rusko bude v Evropě, bude naše země v jejím středu. Pokud ale Rusko bude z Evropy politicky vytlačeno, nebo z ní samo odejde a orientuje své zájmy do Asie, octne se naše malá země na samém okraji Evropy a za deset let po nás v Paříži nebo Bruselu "neštěkne ani pes"," uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
