Zmíněná studie proveditelnosti na vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se zpracovávala několik let a stála 24 milionů korun. Během posledních let se často setkáváme se suchem, povodněmi a problémy se zadržováním vody. Voda se stala obrovským tématem. „Nás jako Asociaci D-O-L nesmírně zajímá, co s tím bude dál. Jak se k tomu postaví stát, premiér Andrej Babiš, vláda, jednotliví ministři, ministr dopravy Ťok, ministr zemědělství Toman nebo ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Byl bych nerad, kdyby se stalo to, co minulé léto, až bude zase obrovské sucho a všichni budou říkat: ‚Musíme s tím už něco dělat.‘ Za dva roky tu bude ještě větší sucho, příští rok nebude voda třeba ani v hloubených studních, za dva roky ve vrtaných studních a další rok třeba nebude voda vůbec v žádné studni. To je zcela reálný scénář,“ varuje Skalický s tím, že by velmi rád rozpohyboval politickou scénu. „Musí si uvědomit, že vodní koridor nabízí jedinečnou příležitost pracovat s vodním dílem, které je ze všech pohledu vhodné pro naplnění potřeb státu,“ doplňuje bojovník za koridor Skalický.
S nezájmem politiků, kteří si sice celý projekt prostudují, řeknou, že se jim líbí, ale dál se nic neděje, nikdo už neudělá další krok, se Skalický setkává velmi často a považuje to za obrovský problém. „Celé Ministerstvo dopravy v čele s ministrem Ťokem se nevěnuje propagaci, PR ani komunikaci. My chceme, aby okamžitě řekli: ‚Musíme na příští rok připravit legislativní kroky a prosadit to.‘ Chybí vrcholová osoba, která by koridor podporovala, prezident Zeman je sice jeho zastáncem, ale nám chybí podpora premiéra Andreje Babiše, chybí vládní zmocněnec, který by to měl na starosti, chybí také podpora ministra dopravy Ťoka, který se sice vyjádřil, že je to dobrý, ale tím to skončilo. Chybí podpora ministra zemědělství Tomana, který se vlastně ani nevyjádřil. Kdybych měl hodnotit přístup politiků, tak by premiér Babiš dostal za 4, ministr Ťok za 2, ministr Toman za 3 a ministryně Dostálová taky za 3. My potřebujeme najít někoho, kdo za to bude opravdu bojovat,“ říká Skalický.
„Když se začne stavět, tak se počítá, že by se celý koridor mohl postavit za 20–30 let. Celkový rozpočet je 600 miliard. Když vezmeme stavbu na 30 let, tak to vychází 20 miliard ročně. A k tomu ještě s vydatnou pomocí evropských dotací, takže na nás zbyde nějakých 15–20 % investičních nákladů. Když si navíc uvědomíte, že jedna velká povodeň stojí desítky miliard na škodách a my bychom je mohli významně eliminovat, tak se ještě ušetří,“ vypočítává předseda Asociace D-O-L.
Stavba vodního koridoru má také své odpůrce. Někteří odborníci si myslí, že je stavba nesmyslná či nerentabilní. Proti stavbě bojují také ekologové. „Zmíněná studie proveditelnosti má pět tisíc stran a z toho jich je 1400 jen o ekologii, kde je každá věc řešená,“ říká k problému s ekology Skalický. Koridor by se měl stavět blízce přírody, ale neohrožoval by ji. „My vyzýváme ekology, aby přestali za každou cenu mít jako svůj jediný cíl zabránění jakékoliv stavbě. Chceme, aby začali spolupracovat na tom, že stavba je potřebná a důležitá, a aby hlídali ekologické aspekty, aby s námi spolupracovali a výsledkem bylo super ekologické dílo. My rozhodně nejsme antiekologové, ale ekologie nemůže být brzda a absolutní odmítání čehokoliv, musí se hledat správná varianta, aby stavba měla co nejmenší ekologické dopady a co nejvíce ekologických přínosů,“ říká za Asociaci D-O-L.
Proti stavbě ale také dlouhodobě bojuje česká nezisková organizace Arnika a německý svaz ochránců přírody BUND. „Arnika je největší bojovník proti plavebnímu stupni Děčín. Je úplně jasné, že se v podstatě jedná o konkurenční boj mezi dopravními módy, mezi železnicí a vodou. Je ale potřeba, aby stát budoval všechny druhy dopravy. Železnice, silnice, letectví i vodní cesty. Jenom v tomto mixu dochází k ekonomicky výhodným podmínkám pro spotřebitele,“ mluví za Asociaci D-O-L Skalický.
Další funkcí koridoru by měla být protipovodňová ochrana. „Kdyby už na střední Moravě vedla větev z Odry do Dunaje, kde je Přerov, Troubky, Kroměříž a další místa, kde byly v minulých letech obrovské povodně, tak mohu prohlásit, že by tam žádné povodně nebyly. Mezi hrázemi proti stoleté vodě by šla stoletá voda a další přívaly vody nad tuto úroveň by byly kolem měst bezpečně odvedeny pomocí obchvatů. Berme v potaz, že města v Čechách jsou ochráněna i proti tisícileté vodě“ upozorňuje Skalický.
Skalní bojovník za vybudování koridoru i přes všechny komplikace věří, že se vodní koridor přeci jenom vybuduje. „Jsem absolutně přesvědčen, že ČR nemá ani jinou možnost než stavět dílo, jako je vodní koridor D-O-L, který komplexně řeší problémy naší země s vodou. Na území České republiky neexistuje vhodnější projekt, který by byl zároveň tak ekonomicky výhodný, jako je vodní koridor D-O-L. Musíme využít neopakovatelné situace, kdy máme mezinárodní podporu nejenom v Polsku a na Slovensku, ale o význam tohoto projektu se zajímají další země s rozvinutou vodní dopravou jako je Francie nebo Nizozemí, a pojďme vodní koridor Dunaj–Odra–Labe dokončit!“ uzavírá Jan Skalický.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
