Postoj západoevropských politiků k Číně je poněkud dvojznačný. Na jednu stranu Macron, Merkelová a spol. rádi kritizují nedostatky komunistického systému, jako je například údajné nedodržování lidských práv – ale když přijedou do Pekingu, věnují se obvykle jen byznysu a na své mravokárné tepání nešvarů obvykle zapomínají. Jako tomu bylo při nedávné návštěvě francouzského prezidenta, který avizoval, že čínské představitele o lidských právech poučovat nehodlá.

Naproti tomu církev obvykle volí stran Číny mírnější tón a nepříliš radostný stav lidských práv v Číně její představitelé zmiňují spíš nepřímo. Nebývá ale obvykle, aby vysocí církevní hodnostáři z Vatikánu Čínu vyloženě chválili a dávali ji za vzor ctnosti. Vlivný vatikánský biskup Marcelo Sánchez Sorondo tak nicméně učinil, když označil Čínu v pozitivním slova smyslu za „neobyčejný komunistický stát“.