Sobotku i další členy vlády prý "velmi nemile překvapila informace, kterou jsme obdrželi od ministerstva spravedlnosti, totiž že už v tomto okamžiku bylo podáno více než 1300 žalob, které se týkají těchto platových nároků. Mě tedy velmi mrzí, že zástupci justice ani nevyčkali na výsledek jednání a rozhodování české vlády a už jsou v takovémto velkém rozsahu uplatňovány tyto žalobní nároky," řekl Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády.
Existují různé možnosti
Kabinet chce podle Sobotky o této "bezprecedentní situaci" dále diskutovat. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že se vláda chce chovat jako dobrý hospodář, který hledá způsob, jak snížit ztráty. Příslušní ministři mají podle Sobotky do příštího týdne dopracovat podklady pro finální rozhodnutí. V pátek se na ministerstvu spravedlnosti uskuteční jednání zástupců vlády se zástupci justice.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa už dostal o páteční schůzce neoficiální informaci a je připraven se jí zúčastnit. "Vítám, že vláda uznala, že je potřeba o těchto věcech diskutovat s představiteli justice," uvedl Baxa. Nechtěl však komentovat, s jakým postojem či návrhem řešení se schůzky zúčastní, je to prý předčasné. "To jednání bude mít určitě celou řadu variant, jak situaci vyřešit," řekl Baxa.
Podle Nejvyššího soudu Ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů soudců a ústavních činitelů správný statistický údaj. U soudců a státních zástupců by se proto platy mohly dorovnávat i zpětně. Ministerstvo spravedlnosti zatím odhaduje částku, kterou by jim mělo doplatit, na téměř 1,7 miliardy korun, náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht na 2,5 miliardy korun. Další půl miliardy pak vyjde příslušné navýšení mezd v letošním roce.
Patnáctkrát se již k platům vyjádřil Ústavní soud
Sobotka v úterý řekl, že se vláda bude bránit tomu, aby nesprávně počítané mzdy soudců a státních zástupců musela vyplácet zpětně a bude proto hledat způsob, jak spor dostat před Ústavní soud.
Soudci, kterých jsou v Česku zhruba 3000, v posledních letech podávali žaloby v mnoha vlnách, zpravidla v reakci na aktuální úpravu svých mezd, která často neodpovídala jejich očekáváním. Protestovali například proti zmrazení platů, fixně stanovené platové základně nebo proti snižování výpočtového koeficientu.
Patnáctkrát se již k platům vyjádřil Ústavní soud. Opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích. Poslední nález je z loňského léta, soud v něm znovu kritizoval zákonodárce za nerespektování svých starších verdiktů. Zároveň se ale vyjádřil proti zpětnému doplacení částek, které by znamenalo významný zásah do státního rozpočtu a vedlo by k růstu napětí mezi společností a soudci. ÚS také apeloval na velkorysost soudců jakožto společenské elity.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
