Ano, jistě nejsou desetihodinové promluvy zvykem, je to obstrukční praktika, kterou ale v minulosti dobře ovládali nejen poslanci dnešní opozice – SPD a zčásti ANO, ale i opozic někdejších, nejčastěji to bylo patrné u socdem a ODS. A vždy jste slyšeli z tábora koaličníků, proti nimž byly obstrukce namířeny, jak je to nemravné a jak to plýtvá penězi daňových poplatníků atd. Argumentace byla vždy stejná, jen účelově využitá jednou tím, jindy oným. Jiný rozdíl nenajdete.
Jenomže v tom je přece podstata demokracie: zvolený zástupce lidu má právo sdělovat svoje názory, tím spíše, jsou-li nekonformní s těmi vládnoucími a oficiálně prosazovanými koaliční parlamentní většinou. Opozice mnoho jiných nástrojů k vyjádření nemá. A teď už ani tento. Koaliční většina okrouhala jednací řád tak, aby znemožnil neomezené výstupy řečníků. To je ten svrchu zmíněný kousek svobody, jehož odebráním zmizela svoboda celá. O našem Parlamentu, tedy aspoň jeho jedné komoře, můžeme směle říci, že je to prostor diktatury většiny nad menšinou. A – o bizarnost více – tato většina ani nevyhrála volby, jen se účelově slepila, aby vyřadila z politické soutěže skutečného vítěze voleb, jímž bylo hnutí ANO.
Takže ano, pokud jsme se ještě konejšili tím, že naše svobody jsou opřeny o ústavu a Parlament, dneškem na to zapomeňme. Zhruba to je také jeden ze závěrů, který vyplynul z dalšího, již sedmnáctého dílu cyklu Vladimíra Franty a Petra Žantovského s názvem O lecčems a mnohém na YouTube.
Celý pořad můžete zhlédnout zde:
Všechny díly cyklu najdete zde.
Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
„Tam, kde se takto dramaticky obstruuje, může to mít dva důvody. Za prvé: ti poslanci nemají kinderstube a chtějí se jenom ukazovat, nebo tam jde o něco tak vážného, že je třeba tomu věnovat ten čas a nějakým způsobem si vytvářet... Ono totiž ten čas té obstrukce není jen o tom, že se pan Tomio vymluví jako Fidel Castro, je to také o tom, že v kuloárech běhají různí vyjednavači, snaží se komunikovat s vládními i koaličními poslanci, i k tomu ten čas slouží,“ dodal Žantovský, který v Parlamentu v minulosti působil jako odborný analytik, takže danou praxi viděl.
„Obstrukce samozřejmě nikoho nebaví, všichni vědí, že je to strašná nuda, stejně jako všichni vědí, že strašná nuda jsou interpelace. Protože na ně většinou ti interpelovaní ministři ani nepřijdou, a je to o tom, že do toho veřejného prostoru zazní nějaká výhrada vůči nějakému ministrovi či vládě. Ale i to patří k demokracii. Nebo si řekněme: tak my tu demokracii už nepotřebujeme. A to já si myslím, že se blížíme k jádru pudla. Tak ji zrušme. Zrušme interpelace, zrušme obstrukce nebo respektive zkraťme ty mluvící časy na to, jak teď provedli... Protože je nás na 108, my si to odříkáme, i kdybychom tam četli telefonní seznam, a pak si to odhlasujeme, jak jsme se dohodli v zákulisí. To potom není ale žádná demokracie. To je jakási oligokracie nějakých jednotlivých skupin a s demokracií to nemá nic společného,“ dodal Žantovský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová