Z jeho údajů vyplývá, že závody ve zbrojení v minulosti vyvrcholily v časech bipolarity. Globální výdaje na zbrojení se vyšplhaly v roce 1988 přes 1 bilion US dolarů, což znamenalo i rekordní podíl na světovém HDP.
V čele tabulky nejvíce zbrojících zemí prý figurovaly tehdy USA se 484 mld. USD následované tehdejším SSSR se 218 mld. USD. Čína, která teprve stála na prahu tengistických reforem, tehdy dávala do zbraní pouhých 12 mld. USD.
Po rozpadu bipolárního světa došlo také ke globálnímu propadu vojenských výdajů. Objem zbrojení klesl především v Evropě, zejména východní. Současně ale rostl podíl Asie na světovém zbrojení.
Návrat k růstu zbrojních výdajů přišel po roce 1998. Do tohoto roku světové výdaje na zbrojení podle SIPRI klesly na „pouhých“ 745 mld. USD. „I tehdy to byla samozřejmě obrovská částka, globální rozvojová pomoc zaostalým částem světa tvoří sotva desetinu. USA tehdy vydaly na zbrojení nominálně 268 mld. USD,“ upozorňuje Dolejš.
Rusko vydávalo na zbrojení jen polovinu toho, co Čína
V tehdejší Ruské federaci byly odhadovány výdaje na zbrojení na pouhých 23 mld. USD, v Číně už to např. bylo 46 mld. USD. Od roku 1999 začaly výdaje na zbraně opět postupně růst po dalších deset let.
SIPRI uvádí ve své ročence na rok 2009 nominální objem světových výdajů 1,5 bilionu USD, což bylo 2,7 % globálního HDP. Podle Dolejše se to ve srovnatelných cenách vyrovnalo vrcholu ve zbrojení, dosaženého v době závodů ve zbrojení v roce 1988.
Tento růst trval až do světové krize v roce 2009, kdy země v rámci škrtů většinou omezily i své vojenské rozpočty. Následné utlumení globálních výdajů na zbrojení trvalo čtyři roky, v roce 2013 činil podíl zbrojních výdajů na globálním HDP „jen“ 2,4 %.
Výjimkou byla v letech útlumu 2010–2013 Ruská federace, která i v této době navzdory krizi dále zvyšovala své výdaje na zbrojení. Dolejš se domnívá, že to Rusku umožňoval bohatý státní fond rezerv naplňovaný z prodeje surovin.
Čína se dostala svými výdaji na zbrojení na druhé místo na světě. Země NATO ale v ekonomické krizi tyto své výdaje přitlumily. „Ostatně jejich náskok před světem byl stále významný,“ podotýká komunistický poslanec.
Vojenské výdaje od loňska opět rostou
Globální oživení ekonomiky a především konflikty na východě Ukrajiny a další geopolitické faktory to ovšem od loňského roku opět změnily. Podle SIPRI dosáhly v loňském roce globální výdaje na zbrojení 1,8 bilionu USD. Z toho USA vydaly na 610 mld. USD, Čína 216 mld. USD a Rusko 85 mld. USD. Podíl zbrojních výdajů na zvýšeném výkonu globální ekonomiky vzrostl na 2,5 %.
Dominance USA je i dnes stále zřejmá, vydají více než tři čtvrtiny vojenského rozpočtu celého NATO.
Dolejš upozorňuje, že přes velmi dynamické nárůsty výdaje Ruska na zbrojení stále tvoří jen 14 % výdajů amerických a objemem zaostávají i za Čínou, jejíž vojenské programy zejména v oblasti námořnictva jsou velmi ambiciózní.
- Celý text je ZDE
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
