Řeč se v první fázi stočila na Zákon o hmotné nouzi a první zkušenosti. „Jen 25 procent ubytoven pro sociální bydlení se přihlásilo k novému zákonu. Tady se stanoví jakýsi terminus technicus přiměřené ubytování, ale co to je. Teď do toho vstoupil ministr vnitra, který se snažil z toho oddělit kompetence obcí, protože ty se postavily proti dávkám, aby to zjišťovaly a následně vyplácely,“ říká pro ParlamentníListy.cz na úvod Jiří Lodr, ředitel Diecézní charity Plzeň a uvádí nás do nejžhavějších problémů krajského města i celých západních Čech.

Bezdomovci u popelnic

„Je třeba posoudit to vyplácení, které spadlo na obce,“ pokračuje Pavel Janouškovec, ředitel Městské charity Plzeň. „Zatím ty dávky teď přes léto řada lidí odmítá, je to jejich styl života a někteří to nechtějí celoročně – raději zmrznou, než aby se snížili a chtěli pomoc, a někdo dokonce odmítne i potravinovou pomoc. Řekne, já si vyfárám, najdu si v popelnici – a prostě se tam ponoří a vždycky tam to jídlo najde. Oni to ví. Víme, že především na sídlištích, mezi paneláky, kde jsou velkoobjemové kontejnery, kolik jídla tam je. Někteří lidé to dokonce dávají do sáčku mimo, aby si to bezdomovci rovnou brali. Vybírají koše, až se divíte, sáhnou do něj a hned se do toho zbytku zakousnou,“ hovoří zasvěceně. „Já si říkám, to bych se svým žaludkem nepřežil, ale ti lidé s tím prostě fungují. Dokonce jsou to i mladí, a někteří z nich vypadají i značně kultivovaně, byť kolem sebe mají veliký nepořádek. Někdo prostě pomoc odmítá, jiný využije alespoň tu základní hygienu. Tím, že nabízíme i lékařskou pomoc bezdomovcům, tak chráníme většinovou populaci. Někteří bezdomovci vyjdou ven na ulici a vůbec byste neřekli, že to jsou lidé bez domova. Opláchnou se někde v říčce, a když vyjdou ven, tak na první pohled nepohoršují, ale žijí velmi rizikovým způsobem, právě vzhledem k možným infekcím.“