ParlamentnímListům.cz poskytl vojenský a bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec rozhovor, ve kterém mimo jiné pohovořil o nebezpečí eskalace současných světových konfliktů do jaderné války. Zejména prý, pokud budou USA demonstrovat svou sílu v Evropě tak, jak to plánují.
„Pokud by se totiž Rusko cítilo vojensky napadeno a zatlačeno do kouta, může dojít k v podstatě skokovému přechodu z mírové situace do jaderného útoku na vojenské síly NATO v Evropě. Je dost pravděpodobné, že by v takovém případě strategické jaderné síly USA nereagovaly, protože až na výjimky ani největší jestřábi v americké vládě nestojí o masivní výměnu strategických jaderných úderů s Ruskem. Američtí plánovači musí vědět, že nejsou v současné době schopni efektivně zachytit ani 10 % pronikajících ruských jaderných hlavic. Toho si jsou velmi dobře vědomi Hollande, Merkelová a další politici zejména velkých zemí EU. Proto také jejich tlak na prezidenta Porošenka a snaha uklidnit situaci, aby nedali USA záminku k rozšiřování vojenské přítomnosti v Evropě a na Ukrajině. Ani oni samozřejmě nestojí o to, aby se obrovské oblasti Evropy změnily v radioaktivní poušť. Toto riziko nyní dost výrazně ovlivňuje intenzitu jednání politiků a diplomatů po celé Evropě. Informace o těchto jednáních však se dostávají na povrch pouze sporadicky.,“ řekl doslova analytik Štefec, někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování a též pracovník ministerstva obrany z éry Alexandra Vondry..
Jeho názory hluboce oslovily jednoho ze čtenářů ParlamentníchListů.cz, který následně položil přes jejich profily dotaz několika poslancům, zabývajícím se zahraniční politikou. Zajímal jej jejich názor, jak může válka na Ukrajině změnit strategické jaderné uvažování.
Jana Černochová z ODS, profilující se na otázkách bezpečnosti, připustila, že se vzrůstajícím napětím mezi Ruskem a Západem se zvyšuje i riziko konfliktu takových parametrů, jaký tu ještě nebyl, včetně použití jaderných zbraní. V současnosti však jaderný střet jako pravděpodobný nevidí. „Ekonomické a energetické vazby mezi Ruskem a zbytkem Evropy jsou silné a myslím si, že by takový konflikt nebyl pro nikoho výhodný,“ píše. Stejně jako Štefec prý stále věří ve vítězství rozumu a mírové řešení, což však neznamená, že bychom měli situaci podceňovat. Především se Černochová vyslovila pro posilování obranyschopnosti země. „V tomto smyslu jistě platí „chceš-li mír, připravuj válku,“ dodala.
Milan Šarapatka z hnutí Úsvit, mající vlastní dlouholetou zkušenost diplomata v neklidných oblastech, se domnívá, že situace na Ukrajině nebude taková, aby některá ze stran sáhla po atomových zbraních. Evropa však podle něj již pocítila, jak moc se jí konflikt týká, a právě proto Německo a Francie tolik usilovaly o jeho vyřešení.
Za ČSSD odpovídal Stanislav Huml, který se již několikrát k otázce Ukrajiny vyjádřil velmi jednoznačně a se Štefcem víceméně souhlasí. Hromadění zbraní na obou stranách konfliktu podle něj přispívá k budoucí válce. „Válka o Tróju nezačala prvním výstřelem nebo seknutím šavle, ale momentem, kdy obléhací armády začaly táhnout k městu,“ doplnil z historie. Když prý ruský velitel vidí ve svém blízkém okolí tanky USA, nevyhnutelně musí být nervózní.
Sám prý četl, že když před půl rokem Ukrajina poprvé vypálila raketu Točka, vedlo to k aktivaci ruských jaderných sil. „Ruka byla nad červeným knoflíkem. Na rozhodnutí má protistrana minuty. Jen blbec provokuje kobru bosou nohou,“ dodal Huml.
Jeho stranický kolega Antonín Seďa odpověděl, že Jaroslav Štefec je odborník a nepochybně ví, proč svá varování vyslovuje. Seďa připomněl, že jaderné arzenály dnes jsou především nástrojem zastrašování, a pokud se kvůli mezinárodnímu napětí budou rozšiřovat, bude to jen špatně.
Kromě toho připomněl, že Ukrajina se v devadesátých letech jaderných zbraní výměnou za svou nezávislost vzdala, a proto by prý bylo velmi nevhodné, kdyby se objevily právě tam. Z dalších názorů analytika Štefce zmínil zejména potřebu posílení české armády, což se podle něj týká všech evropských zemí.
Poslanec Miloslav Janulík prý sdílí čtenářovy obavy. Názorů na Ukrajinu prý slyšel tolik, že už netuší, kde je pravda. „Zůstává jen strach,“ dodal poslanec.
Komunistický poslanec René Číp se především domnívá, že žádný rozumný člověk nestojí o jaderný konflikt, a to nikde na světě. V Evropě vnímá jako potenciální problém jakéhokoliv útoku fakt, že prakticky žádná země není národnostně homogenní, a útokem na ni tak v podstatě napadne i jiné země, jejichž příslušníci budou postiženi. Nemluvě o případném jaderném útoku, majícím důsledky pro celý kontinent.
„Použití atomových zbraní nějakým státem je dle mě v tuto chvíli nepravděpodobné,“ myslí si komunista. Mnohem snadnější prý dnes je vést válku ekonomickými prostředky. Zcela jiná situace by však prý samozřejmě nastala, kdyby se jaderných zbraní zmocnily teroristické skupiny. „Jen v případě, kdy by se nějaká země z těchto důvodů dostala až na samý pokraj kolapsu, poté lze reálněji očekávat možnost jaderného útoku,“ dodává poslanec Číp.
Podobný dotaz dostal od jiného ze čtenářů i bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Čtenáře zajímalo, zda podle Grebeníčka bude třetí světová válka. Ten zdůraznil, že je třeba dělat vše, aby nebyla. „Rizika bohužel narůstají, pokud bude Amerika a v podstatě velmocenský kapitalismus pokračovat ve svém rabování světových zdrojů a agresivní politice válek, zbrojení a vyvíjení a rozmisťování stále nových zbraňových systémů,“ varuje poslanec.
Hrozbou jsou ale podle něj i stále narůstající ekonomické konflikty. „Mohou, když se imperiální a neokoloniální politika kapitalismu v dohledné době nezmění, přerůst ve fatální střety chudého Jihu s bohatým Severem,“ dodal expředseda KSČM.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
