Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?Anketa
Vzpomínkou na člověka, který pro české mediální prostředí znamenal svého času velmi mnoho, začíná přehled událostí uplynulého týdne spojených se sdělovacími prostředky. „V úterý zemřel Miloslav Kučera, nevím, že by si toho nějaké médium všimlo, tak aspoň my bychom mu vzpomínku věnovat měli. Miloslav Kučera vystudoval v šedesátých letech divadelní fakultu, působil přitom v různých divadlech, než ho z politických důvodů vyhodili. V sedmdesátých a osmdesátých letech vyučoval na lidové škole umění dramatický kroužek, takže byl odsunutý do ústraní a zbavený možnosti se k něčemu vyjadřovat. Měl jsem to štěstí, že jsem ho znal od svých patnácti let, od roku 1977. Oba pocházíme z Pardubic, takže jsme se tam v podstatě nemohli nepotkat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Už tehdy ho poznal jako neobyčejně korektního, solidního, vzdělaného a sečtělého člověka, který byl schopný diskutovat, argumentovat, a to vše na velmi vysoké intelektuální úrovni. „To se mu potom velmi hodilo po roce 1989, kdy vstoupil do politiky a stal se v sociální demokracii jedním z prvních tzv. odborných mluvčích pro kulturu. Před ním jím byl Václav Erben a po něm Pavel Dostál. Pozice odborného mluvčího byla taková přípravka na ministra kultury za danou stranu a Kučera byl tím odborným mluvčím v první polovině devadesátých let. Když se rozhodovalo, kdo bude ministrem kultury, tak slovo padlo na Dostála. Jednak byl populárnější a jednak to uměl lépe koulet s tehdejším předsedou strany Milošem Zemanem. Vzpomenete si určitě, jak si říkali navzájem Bimbo,“ připomíná mediální odborník.
Spoluautor zákona, který vymezuje celý elektronický vysílací prostor
Miloslav Kučera byl v letech 1996 až 2002 členem Poslanecké sněmovny, v níž mimo jiné působil v podvýboru pro mediální legislativu. „Byl vedle Langera, Buzkové a Bendla jedním ze čtyř spoluautorů zákona číslo 231 z roku 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten zákon vymezuje celý elektronický vysílací prostor a je pilířem audiovizuálního systému českých médií. Kučera byl velice aktivní spoluautor toho poslaneckého návrhu, který naštěstí v roce 2000 prošel a v roce 2001 začal platit. Když mu skončil mandát ve Sněmovně, tak se stal ředitelem Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a protože byl velmi procedurálně zdatný a šikovný, tak tam udělal spoustu užitečné práce pro naše provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a obecně pro veřejný mediální prostor,“ oceňuje Petr Žantovský.
Připomíná také jeho vzdělávací činnost. „Byl vysokoškolským pedagogem a vyučoval právě disciplíny na pomezí mediální legislativy, státní správy a vztahu mezi státem a médii. Byl to jeden z mála odborníků na tuto problematiku, takže myslím, že je správné, abychom na něj vzpomněli. Kromě toho – dovolte trošku osobního přispění – jsme byli s Mílou Kučerou od toho roku 1977 přátelé. Přátelství trvalo navzdory tomu, že ho před několika lety postihla těžká mozková mrtvice a byl připoután na lůžko, takže jsme se nevídali, neboť bydlel v Pardubicích. Ale psali jsme si a naše přátelství vydrželo přes mnohé peripetie a různé záludnosti života, jak už je tak nosívá. A tak jsem dnes víceméně povinován mu tuhle vzpomínku věnovat, protože mu za ledacos obrazně dlužím v lidském, intelektuálním i kulturním slova smyslu. Takže sbohem, Mílo,“ loučí se s přítelem.
Hlavní výtka je kvůli rozpouštění miliard zcela neviditelným způsobem
Vláda dala souhlasné stanovisko k pirátskému návrhu zákona na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud by byla novela schválena, mohl by NKÚ v budoucnu kontrolovat hospodaření statutárních měst, krajů i veřejnoprávních médií. „To je trošku zapeklitá věc. Na první pohled vypadá velmi pozitivně, že tuto novelu Piráti navrhli a vláda k ní dala souhlasné stanovisko. To je něco, o čem se mluví docela dlouho a často, a ne vždy v souvislostech tak, jak by mělo. Nejvyšší kontrolní úřad může udělat spoustu užitečné práce při kontrole – omezme se na veřejnoprávní média, protože o ta jde, nebavme se o municipalitě – může odhalovat chyby v účetnictví, může se dívat do faktur, může provozovat standardní účetní audit a po něm vynášet verdikty,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přesto si toho ale od případného schválení novely moc neslibuje. „Jak znám profesionalitu managementu České televize, tak účetně bude její hospodaření úplně v pořádku. Nebude tam jediná účetní chyba, možná nějaké drobnosti, jedna nezaúčtovaná pracovní cesta nebo něco takového. Ale ta hlavní výtka, která směřuje k hospodaření České televize a kterou přednesl třeba inženýr Žádník loni v dubnu na konferenci v Senátu, spočívá v tom, jak se rozpouštějí miliardy zcela neviditelným způsobem, a to nejen miliardy z koncesionářských poplatků, ale také miliardy z rezervního fondu, které tam našetřil ještě předchozí ředitel Janeček, a že veřejnost nemá sebemenší kontrolu nad těmito miliardami. Já se strašně bojím, že ani přes NKÚ tuto kontrolu nezíská,“ poznamenává mediální analytik.
Nejvyšší kontrolní úřad jen popíše stav, co je za ním, už nepopíše
Důvodem těchto obav je, že Nejvyšší kontrolní úřad sice provede standardní účetní audit, ale neudělá forenzní audit. „Neudělá to, co dělají velké forenzní auditorské firmy, tedy zkoumání účelnosti jednotlivých investic, rozklíčování vztahových informací k jednotlivým položkám účetnictví, tedy ten celkový pohled. Těžko přeložit slovo forenzní, myslím, že nemá úplně přesný český ekvivalent, ale každý, kdo tomu rozumí, ví, o čem mluvím. Na konci forenzního pohledu na hospodaření firmy by měl být výrok, zda se management chová, jak praví zákon, s péčí řádného hospodáře. Tenhle verdikt žádný obyčejný účetní audit nepotvrdí, ale ani nevyvrátí,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Z takového auditu vyplyne pouze to, že je všechno správně zaúčtované, všechny faktury a doklady jsou ve správných položkách, mají své očíslování a všechno je v pořádku. „Ale jestli byla ta která položka vynaložena v nějakém pozitivním, negativním nebo jakémkoli jiném subjektivním, nebo objektivním zájmu, to žádný audit – dokonce ani audit vykonaný NKÚ – neřekne, ten jenom popíše stav. Ale co je za tím stavem, už nepopíše. Přesto bych Piráty za návrh té novely pochválil. Je to první krok a v žádném případě by neměl být poslední. Ale směřoval bych je v tomto případě spíše k České televizi než k těm municipalitám,“ nabádá mediální odborník soustředit se na veřejnoprávní médium.
Do hospodaření České televize ani po novele neuvidíme
Městské správy totiž mají vnitřní ochranné mechanismy, opozici ve svých samosprávách, kontrolní odbory, ale i výbory, které většinou obsazuje opozice. „Čili tam se přece jenom mnohem pečlivěji hledí na každou korunu, která se vynaloží z veřejných prostředků. V České televizi je Rada, která jde na ruku panu generálnímu, a její dozorčí komise, která jde zase na ruku té Radě. Takže tam není sebemenší předpoklad nějaké naprosto objektivní sebereflexe v ekonomickém slova smyslu. A ani NKÚ tenhle předpoklad příliš nevylepší. Když k návrhu Pirátů dala vláda souhlasné stanovisko, a pokud by ho Poslanecká sněmovna přijala, tak by to jistě bylo dobře. Ale je to jenom první krok na dlouhé cestě. Nepředstavujme si, že odteď budeme vidět do hospodaření České televize. Nebudeme,“ tvrdí Petr Žantovský.
Ing. Jiří Paroubek
Ve čtvrtek ho zaujal článek s titulkem „Senát vládě zatápí. Změní to volby?“ Vyšel na Novinkách a podepsáni jsou pod ním Karolina Brodníčková a Jan Rovenský. „Článek se zabývá tím, jak na tom budou koaliční partneři ČSSD a hnutí ANO po senátních volbách. Jsou tam jmenováni různí senátní kandidáti včetně těch bizarnějších, jako jsou David Rath a Jiří Paroubek. Je to docela zajímavý a přehledný článek, který dává mnoha věcem nahlédnout pod pokličku. Ale vyčetl bych mu jednu důležitou věc. Absolutně ignoruje kromě vybraných partají, jako jsou ANO, ČSSD, KSČM a ODS, kandidáty ostatních stran. Jediný, u koho udělali výjimku, ale to bych přičítal přehlédnutí, je pan David, který kandiduje na Praze 12 za SPD, což tam sice píšou, ale zároveň dodávají, že to je exčlen ČSSD. A přidávají, že proti němu bude za socany kandidovat odborář Dobšík,“ podotýká mediální analytik.
Některé významné kandidáty, ale i některé strany raději nezmiňovat
Vadí mu, že autoři naprosto ignorují účast dalších výrazných osobností. „Například Ladislava Jakla na Praze 2 také za SPD, písničkáře Pepu Nose v Mladé Boleslavi rovněž za SPD, spisovatele Benjamina Kurase na Praze 4 za Realisty nebo bývalou členku TOP 09 Jitku Chalánkovou, která se s touto manažersky postavenou stranou rozešla v nedobrém a kandiduje jako nezávislá v Prostějově. A takových příkladů bych tam našel ještě mnohem víc. Je mi velmi líto, že článek, který mohl přinést mnohem obsažnější a podstatnější srovnání a informace, skončil v nějaké polovině toho, co by opravdu mohl přinést. Jsou tam věci, které se nám ani neříkají, tak víme, že v Praze 12 bude za komunisty kandidovat Marta Semelová, ale u jiných kandidátů se nedozvíme, za koho jdou do voleb,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Proto považuje článek jen za takový nedodělek. „Myslím si, že to je typický příklad toho, jak se u nás v médiích pracuje. Naskládáme všechno, co nás napadne, třeba známější jména jako Rath, Paroubek a tak dále, naflákáme to na jednu hromadu a z toho pak splácáme článek, který má nějakých osmdesát řádek a jdeme domů. To mi přijde jako velká škoda, protože třeba pan Rovenský je určitě kvalitní redaktor a tenhle jen zpola dodělaný článek je buďto výsledkem nějakého záměru, aby se některá jména kandidátů nebo politických subjektů neobjevovala ve veřejném prostoru, což by byla ta horší možnost. Nebo je to prostě jenom odfláknuté. Tak ať si každý vybere to, co mu připadá pravděpodobnější,“ doporučuje mediální odborník.
Seriózní komentář od bulvárního deníku by člověk nečekal
Do dnešního přehledu zajímavostí zařadil i článek, který pod titulkem „Skončí nesmyslná křížová výprava na ministry?“ vyšel v Blesku a napsal ho Petr Holec. „Jak je člověk zvyklý, tak by očekával, že tabloidy neboli bulvární média se orientují spíše na soukromý život celebrit a další podobné nepotřebnosti z hlediska veřejného života. A přitom se tu začíná objevovat zajímavý trend, který je pro mě absolutně nečekaný. A to, že deník Blesk je jediný, který přináší objektivní, zajímavé, všestranné, zasvěcené a velmi seriózní komentáře. Seriózní komentář od bulvárního deníku by člověk moc nečekal. Takže budeme muset asi trošku přehodnotit svá mínění o jednotlivých médiích,“ míní Petr Žantovský.
„Článek se zabývá tím, co jsme tu rozebírali minule, tedy tou diplomkovou vybíjenou. Potěšilo mě, že pan Holec, aniž bych to s ním jakkoli komunikoval nebo bychom se jakkoli domlouvali, vlastně napsal úplně totéž, co jsem já říkal před týdnem. A totiž to, že diplomka není výsledkem práce jenom toho diplomanta, ale především té školy, vedoucího práce, oponenta. Podkládá to i stanoviskem školy, která se postavila za pana ministra Metnara. Pan Holec napsal komentář, který svítí mezi českými médii za uplynulý týden jako jeden z nejlepších mediálních výstupů, protože je objektivní a protože se na věc dívá ze všech stran. Není to výlupek specifického zájmu nějakého bojovníka za svou jedinou pravdu,“ oceňuje mediální analytik.
Žádná vysoká škola nikoho nenaučí být správným politikem
Proto byl zvědav, jak na tento text reagují čtenáři Blesku v diskusi. „Moc ty diskuse nečtu, ale tentokrát jsem to udělal, protože mě zaujal komentář, tak jsem byl zvědav, co si o něm myslí lidé, kteří ho četli. Z větší části čtenáři s vyzněním Holcova textu souhlasili. Zato jeden negativní vysloveně útočí na pana Holce, budu citovat autora diskusního příspěvku, který se takovým řečnickým způsobem ptá: ‚Nejsou novináři hlídací psi demokracie a není jejich úkolem hledat lži a podvody politiků? To už má Bureš v rukou i Blesk? Abyste se pane Holec z té nespravedlnosti nerozplakal. Od tohoto článku nemůžu brát vážně ani jedno Vaše slovo. Nechci říct, že jste se ukázal jako zbabělý patolízal, ne to fakt nechci říct.‘ Ironické, zbytečné, hloupé, bez argumentu, ale to je spíš výjimka,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Ostatní diskusní příspěvky pod komentářem se ale už nesly v jiném duchu. „Jeden z těch, co reagovali, napsal velice přesně: ‚Od začátku je to promyšlený hon na členy vlády, trest za to, že vznikla, v což mnozí včetně Mirdy – míněno Miroslava Kalouska – nedoufali. Sice poněkud upachtěně, ale vláda je tu.‘ A myslím, že nejdůležitější větu tam napsal diskutér, jehož názor ocituji: ‚Žádná vysoká škola nenaučí nikoho být správným politikem, záleží pak na každém jedinci, jak bude jednat podle vědomí a svědomí!‘ To si myslím, že je strašně důležitá věta v tom rozostření všech hodnot a hodnotových registrů v dnešní době, kdy si nikdo nikoho ani ničeho neváží, nikdo nemá k ničemu žádnou úctu, všechno si je takzvaně postmoderně rovno. A najednou nám někdo se selským rozumem říká: ‚Víte co, podstatné je, jak ten člověk bude dělat svou práci.‘ A já se pod to úplně podepisuji,“ přiznává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
