Do Xaverovy XTV přišel jako host vysokoškolský profesor subjaderné fyziky z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Jiří Chýla. V pořadu však není kvůli povídání o jeho zajímavé práci: „Čtu vaše články na Aktuálně.cz, kde se vyjadřujete k těm veřejným věcem, řekl bych z jiného úhlu, než by člověk předpokládal, které mě velmi zaujaly a byl bych rád, kdybychom o tom mohli tady pohovořit,“ řekl moderátor Xaver Veselý. A ptá na článek s titulkem „Jak zkrotit naše prezidenty“. – „Vy znáte způsob, jak zkrotit naše prezidenty?“ zeptal se Xaver.
Jaký máte názor na Jaroslava Foldynu?Anketa
Profesor odpověděl: „Já si myslím, že ta zkušenost, kterou pobíráme v poslední době, ukazuje na to, že by bylo potřeba mírně změnit Ústavu. Já tam píšu o tom, že ústava německá, postavení německého prezidenta, postavení německého kancléře, jsou vlastně vhodnější, je to jediný způsob, jak omezit to, co vidím u prezidenta Zemana, který bohužel má v některých věcech pravdu v té ústavě, já jsem o tom diskutoval s jedním velmi renomovaným právníkem. V té ústavě, v článku 62 je napsáno: ‚Prezident jmenuje a odvolává členy vlády, vládu i premiéra,‘ a teď v případě členů vlády i vlády jako takové, je v jiných paragrafech napsáno: ‚Prezident jmenuje a odvolává členy vlády na návrh premiéra, jmenuje na návrh premiéra, odvolává, pokud nepodá demisi jako třeba po volbách. V případě premiéra tam není žádný další paragraf, který by říkal, v jakém případě. Ta ústava vlastně dává možnost, že by prezident kdykoliv odvolal premiéra, i kdyby měl podporu celé Sněmovny, protože v článku 62 je to napsáno. Já jsem tedy o tom mluvil s jedním velmi renomovaným právníkem a ten mí řekl: ‚Ano, je to tam, bohužel‘, samozřejmě kdyby to udělal, tak by to bylo chápané špatně, ale bohužel to v té ústavě je. Já si myslím, že mírně tu ústavu upravit, směrem k německé, speciálně to, jakým způsobem je německý kancléř volen, role německého prezidenta je jen v těch okamžicích, kdy se sněmovna nebo teda Bundestag, není schopen se rozhodnout. Stálo by za to o těchto věcech hovořit v souvislosti s tím, aby se náš systém neposouval do poloprezidentského,“ zakončil odpověď Chýla.
Jaký máte názor na Jaroslava Foldynu?Anketa
Xaver se ho poté ptal, zda to myslí na další prezidentské volby, že to z toho článku tak pochopil. Profesor mu odpověděl, že ano, nyní se s tím již nehne. Každopádně je třeba o tom mluvit. „Já jsem četl rozhovor s Pavlem Rychetským, mluví velmi hezky o té ústavě. Říká, že není dokonalá, že k tomu není ještě okamžik. Myslím si, že před tou další prezidentskou kampaní by to veřejnost mohla vznést, aby ten náš systém se neposunoval dále k tomu poloprezidentskému, aby zůstal zastupitelskou demokracií, s centrální roli Sněmovny a premiéra,“ odpověděl fyzik Chýla.
„Viděno tímto pohledem, aktuální prezident Zeman se něčeho snad dopustil?“ zeptal se moderátor. Profesor odpověděl, že Zeman natahuje tu Ústavu ČR dál a dále. A poznamenal, že v naší ústavě je nejspíše paragraf o jmenování profesorů formulován skutečně tak, aby je nemusel jmenovat, jak uskutečnil v minulosti. Prý by to neměl dělat, ale jmenuje profesory na návrh vysoké školy prostřednictvím ministra, ale není automatický štemplovač. „I pro ten případ však Rychetský říká, že má jednat bez zbytečného odkladu,“ zmínil profesor. Pokračoval pak, že zbytečný odklad není v Ústavě ČR specifikován a naše ústava na to není připravena. Chýla pokračoval ve vyprávění o německé ústavě, tam totiž prý funguje konstruktivní nedůvěra a není možné iniciovat pád vlády, když by nebyl vybrán nový kancléř. „Kdyby ta role té naší Poslanecké sněmovny byla jako u toho Bundestagu, tak by to bylo lepší,“ zhodnotil fyzik.
Dalším tématem byla demonstrace na Letné. „27. června jste napsal článek ‚Srážka s realitou na Letenské pláni‘, já už byl těsně před tím, abych si ho rozkliknul, ale říkal jsem si, že když dneska přijdete, tak si to nechám od vás vysvětlit, tak co byla ta srážka s realitou?“ zeptal se Xaver. „Dával jsem o tom rozhovor i na Parlamentní listy, někteří se zlobili, jiní mi děkovali. Ty demonstrace byly primárně proti Marii Benešové, nástup za Jana Kněžínka, ale Jan Kněžínek prostě napsal ve svém stanovisku, když byl ještě ministr, že to, jakým způsobem Babiš ošetřil ty finanční fondy, že to je v souladu s naším tím (s naší právní úpravou), nedopustil se ničeho, a zároveň říká: ‚To je stanovisko ministra spravedlnosti, ale jedině české soudy mohou rozhodnout o tom, jestli porušuje či neporušuje zákon o střetu zájmů‘, já jsem říkal, že Jan Kněžínek byl těmi demonstranty chválen a současně říkal, že to, co udělal Babiš, je v souladu s tím zákonem. Demonstrovat za odstoupení Marie Benešové a zároveň nevzít v úvahu, že ten Jan Kněžínek řekl, že Babiš nepostupoval v rozporu, že tam dle našeho zákona nemá střet zájmů, to mi připadalo jako divné.“
Fotogalerie: - Mladý křesťan v Severní Koreji
„Co by se stalo, kdyby Babiš těm demonstrantům vyhověl a řekl: ‚Už vás mám dost, já půjdu za tím prezidentem‘, a teď by se dozvěděl nějaké možnosti jaké by byly, no a jedna z těch velmi pravděpodobných možností by byla ta, že by to Zeman odmítnul. Řekl by: ‚Andreji, uděláš to podobně jako u toho Staňka, oni tě tlačí, ale já tě neodvolám.‘ Babiš by pak přišel zpátky na tu Letnou. Osobně jsem si říkal, co by se stalo, kdyby nakonec tohle udělal. Nakonec jsem psal, že si myslím, že v tom případě by se ty demonstrace měly přenést na Hradčanské náměstí. Nyní ten problém je primárně ten Hrad, ne ten Babiš. To byla jedna věc a potom poslední, co jsem psal, to bylo nejdůležitější. Jedna paní četla manifest, ten manifest se mi hodně líbil. Já jsem ho tam ocitoval celý a řekl jsem ano, přesně tak se chovám já, zjišťuji si fakta, nikoho nenutím, když říkám svůj názor, ten manifest, který si tam říkali, tak jsem říkal, ano, řiďte se jím i vy, demonstranti. Nespoléhejte na to, co vám řekne jedna paní. Podívejte se na ty dokumenty, na ty zákony, na tu auditorskou zprávu, pak si udělejte úsudek o tom,“ odpověděl profesor.
„Fakta a mýty o auditorské zprávě“, tak zní titulek dalšího článku, který Xaver řešil. „Tento článek už jsem studoval, pojďme říct našim divákům, co jsou fakta a mýty, já si myslím, že o těchto věcech je třeba mluvit, z jistého úhlu se dotýkají každého z nás,“ nakousl další téma moderátor. Chýla odpověděl, že v jednom z článků napsal, že si myslí, že ta zpráva je zdrcující. „Ale pro koho je zdrcující, že jo… Kdybych řekl pro koho, tak je zdrcující pro náš systém přidělování dotací. Pro Babiše ne, pro náš systém ano. Mluvíme tedy o té první auditorské zprávě. Ta první zpráva se týkala auditu těch 98 dotací udělených Agrofertu, ve čtyřech operačních programech. Oni teda napsali zprávu, která na začátku cituje ta nařízení a říká, jakým způsobem se chová Babiš, potom je tam 22 nálezů a na konci jsou dvě shrnutí. To, co je nejdůležitější, celková ta suma, co požaduje je 450 milionů, z toho 300 milionů padá na to, co tam sami říkají, že řídicí orgány těch operačních programů, v těch dvou, postupovaly v rozporu s tím, jak postupovat měly podle evropských nařízení, tedy ten, kdo tu částku udělil. To vše šlo na hlavu těch dvou řídicích orgánů“.
„Pak je část, jež se týká opravdu střetu zájmů Babiše, tam říkají, že ta korektura o střetu zájmů pochází z českého zákona o střetu zájmů z roku 2007, po jeho novelizaci lex Babiš z roku 2017 a teď tu pokutu, kterou nám uděluje, že Babiš porušuje náš zákon, z roku 2007, ti auditoři prostě říkají, že Babiš porušuje náš, český zákon v paragrafu 4.1. Ten říká, že veřejný činitel, konkrétně člen vlády, nesmí podnikat, nesmí být členem statutárního orgánu, kromě případů, kdy ten podnikatelský subjekt je pouze správou vlastního majetku. To platí od 1. ledna 2007. Za to nám žádnou korekci neudělují. Oni tedy říkají, že podnikům Agrofertu byla udělena dotace v rozporu s paragrafem 4c našeho zákona a na základě toho udělují korekci 150 milionů. Ten, kdo porušil zákon není Babiš, ale ty řídicí orgány,“ mínil profesor Chýla. Xaver však nevěří, že pan Babiš je opravdu nevinný. Na to mu odpovídá Chýla, že tomu tak je, že řídicí orgán pochybil, nikoliv Babiš. Citoval poté paragraf 4c: ‚Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku obchodní společnosti, ve který veřejný funkcionář, uvedený v paragrafu vrcholný člen vlády písmene c, vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka u podniku.‘“ „To je ten paragraf, nesmí mu být poskytnuta.“
Ke konci rozhovoru říká moderátor, že je překvapen z rozboru profesora Chýly. Že takový rozbor slyší poprvé, i když prý poměrně často sleduje média. „Nedokážete mi to vysvětlit? Vím že jste z jiné branže, proč mi to nikdo takto nevysvětlil z veřejnoprávní televize?“ zeptal se. „Já na to nejsem schopen odpovědět, to je projev určitého selhání médií, to říkám otevřeně. Ti lidi nejsou ochotní si sednout a přečíst si ty věci. Já si myslím, že to není úmysl, že by to skrývali. Já mám jedinou teorii, že to je lenost,“ řekl na závěr rozhovoru profesor Chýla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
