Miloš Zeman byl jako první zvolen prezidentem v přímé volbě. Co po roce v úřadě plánuje? Chtěl by být prezidentem i v druhém funkčním období? „Přemýšlet o tom po roce by byla svrchovaná drzost, a i když nevynikám obzvláštní skromností, tak si myslím, že po jednom roce výkonu prezidentské funkce by bylo příliš odvážné o něčem takovém uvažovat,“ řekl Zeman Deníku.

Prezident neměl sebemenší problém označit za nejdůležitější moment období, kdy zastává funkci hlavy státu. „To je naprosto evidentní. Když se rozsypala minulá vládní koalice, která měla fiktivní většinu 101 hlasů ve sněmovně, tak prezident zapůsobil jako krizová pojistka, když jmenoval překlenovací vládu do předčasných voleb. Samozřejmě to bylo obtížné rozhodování, protože jsem byl vystaven tlaku, abych de facto jmenoval stávající koaliční vládu s jedinou výjimkou na postu ministerského předsedy. Tomuto tlaku jsem odolal, protože prezident musí být odolný. Nu a jmenoval jsem vládu, která bez velkých řečí přispěla například k tomu, že schodek státního rozpočtu je místo sto miliard korun jen 80. Byla to totiž vláda úsporná, což je možná dáno tím, že byla vedená ekonomem,“ říká Zeman a potvrzuje, že Rusnokovu vládu hodnotí pozitivně.

„Hodnotím působení vlády podle tvrdých dat a nikoliv podle žvástů politických komentátorů. Když jsem jmenoval Rusnokovu vládu, řekl jsem, že jejím nejsložitějším úkolem bude sestavení kvalitního státního rozpočtu. Tento úkol splnila. Druhým zadáním pak bylo rozumné hospodaření, a pokud inteligentní výdajovou politikou ušetříte 20 miliard korun ze sta původně plánovaných, je to víc, než co si nějaký Pehe o Rusnokově vládě myslí,“ říká Zeman a naráží tak na politologa Jiřího Pehe a jeho komentáře.

Strany se handrkovaly dva a půl měsíce

Miloš Zeman odmítá názor, že mohl Bohuslava Sobotku jmenovat premiérem rychleji a přispět tak k nástupu nové vlády, která vznikla na základě voleb a snad bude mít i důvěru sněmovny, když disponuje nadpoloviční většinou hlasů v dolní komoře.