Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už se zřejmě domníval, že zákon bude schválen, jenže proti aktuální podobě zákona vystoupil prezident Miloš Zeman, který nejdříve kritizoval ve veřejnoprávní televizi množství politických náměstků, teď už naznačil, že veto považuje za pravděpodobné. Na jeho slova reagoval Sobotka takto: „Dohoda koalice s opozicí ve věci služebního zákona umožnila zprůchodnit zářijovou schůzi Poslanecké sněmovny, na které vláda potřebuje schválit zákony, které mají platit od prvního ledna. Navíc zajišťuje stabilitu zákona o státní službě i v dalších volebních obdobích,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz premiér.
„Pan prezident má právo na svůj názor, ale dohodu s opozicí, která nám zajišťuje pro zákon kolem 150 hlasů, kvůli tomu bourat nebudeme. Na Ministerstvu vnitra bude i nadále probíhat příprava komplexního pozměňovacího návrhu, který odráží dohodu vládní koalice s opozičními stranami. Změna dohody a další vyjednávání by definitivně znemožnily, aby zákon začal platit od 1. ledna, a to by zpozdilo čerpání peněz z fondů Evropské unie. Věřím, že si pan prezident stejně jako vláda nepřeje, aby byla Česká republika, pokud jde o evropské fondy, opět nejpomalejší a nejhorší. Zdržování přijetí zákona není v zájmu občanů a pan prezident si jeho brzkou účinnost sám stanovil jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše do vlády,“ dodal.
Ing. Miloš Zeman
Babiš: Političtí náměstci? To je zvyk tradičních politických stran
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už v minulosti příliš nefandil politickým náměstkům. Připouští ale, že v koalici je nutné se dohodnout. „Já jsem byl vždy proti politickým náměstkům, už při rozhovorech o koaliční vládě. Je to zvyk tradičních politických stran, kde náměstci mají hlídat ministry, nevím proč. Možná proto, že tam mají prosazovat různé věci a zájmy stran, co je nominovaly,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Babiš. „Naše hnutí to tak nedělá a my nemáme de facto žádné politické náměstky u koaličních ministerstev, ale úředníky, kteří mají pracovat pro stát a občany, a ne pro politické strany. Je to můj názor, v rámci koalice je ale potřeba kompromis, bohužel,“ dodal.
Zlatuška: Prezidentovo veto může mít i prvek zadostiučinění
Poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška ovšem také upozornil na situaci, která by mohla nastat, pokud by prezident zákon vetoval. „Pokud by zvítězilo veto prezidenta republiky, vejde v účinnost dosavadní platný zákon z roku 2002, tedy z doby, kdy materiál připravila vláda premiéra Zemana. Prezidentovo veto jakékoli nové verze může mít kromě racionálních námitek i prvek jistého zadostiučinění historické bilanci své vlády z opozičně–smluvních dob,“ myslí si Zlatuška. „Konec konců i část opozice se možná podvědomě k nové normě staví obstrukčně, aby byl raději účinný zákon spolupodepsaný jejich oblíbencem Klausem než Hamáčkem,“ vysvětlil. Na slova prezidenta republiky o možnosti vetování služebního zákona se redakce dotazovala i předsedy třetí koaliční strany. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek se ale k této věci vyjadřovat nechtěl. „Bez komentáře,“ reagoval.
Gazdík: Sněmovna má právo veto přehlasovat
Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN/TOP 09) se vyjádřil ke sdělení Miloše Zemana takto: „Pan prezident má právo vetovat zákon, ale protože jsme parlamentní demokracie, má sněmovna právo jej přehlasovat. Souhlasím však s panem prezidentem a obešel bych se bez politických náměstků, ale oni byli požadavkem sociálních demokratů, kterým jsme bohužel museli ustoupit. Pakliže koalice názor změní, rádi se obejdeme bez politických náměstků.“
Černochová: Kdyby Zeman neměl co kritizovat, musel by si na mučení najít jiné zvířátko
S prezidentem souhlasí poslankyně ODS Jana Černochová. „Ano, v tomto ohledu s panem prezidentem souhlasím, a to byl i důvod, proč ODS ve svých čtyřech protinávrzích politické náměstky nechtěla. Výsledek jednání opozice s koalicí byl kompromisem, kdy nám vládní strany ustoupily úplně ve všech bodech kromě politických náměstků, které si v návrhu chtěly ponechat, a i premiér Sobotka na politických náměstcích velmi důrazně trval,“ popsala Černochová. „Co už s tím? Prostě politika je o kompromisech a to pan Zeman moc dobře ví. Kdyby sám nenutil vládu do urychleného přijetí služebního zákona výměnou za její jmenování, neměl by teď co kritizovat a musel by si na mučení najít jiné zvířátko,“ dodala.
Okamura: Je dobře, že se do diskuse zapojil prezident
Úsvit je připravený návrh zákona v aktuální podobě nepodpořit. „Myslím, že je dobře, že se do diskuze zapojil prezident, protože do té doby bylo hnutí Úsvit v podstatě osamocené mezi všemi parlamentními stranami s názorem, že současná dohoda vládní koalice s TOP 09 a ODS vlastně vůbec neodpolitizovává státní správu a naopak pokračuje v tom, co tady bylo uplynulých dvacet let, to znamená, že místo odborníků budou ve státní správě političtí trafikanti, jejichž jedinou odborností je stranická knížka,“ uvedl předseda Úsvitu Tomio Okamura.
„Hnutí Úsvit podalo v tomto smyslu pozměňovací návrh,“ dodal s tím, že je pozoruhodné, jak se vládní koalice ČSSD, ANO a KDU–ČSL dokáže shodnout s ODS a TOP 09. „V podstatě všichni našli průsečík svých zájmů, a to ukotvit své politické trafikanty do státní správy,“ myslí si Okamura. „Veto prezidenta bych plně chápal. Případné prezidentovo veto nebudeme pomáhat přehlasovat,“ doplnil poslanec Úsvitu Radim Fiala.
Tomio Okamura
Dolejš: Finále je ještě otevřené
Vyjednanou podobu zákona kritizuje i KSČM. „Rozhodně není dobrým řešením nahradit generální ředitelství. Je ale zejména na koalici, jak vyjde prezidentovi v tomto vstříc. Finále je ještě otevřené,“ uvedl poslanec KSČM Jiří Dolejš s tím, že ani on nepovažuje politické náměstky za nutné.
Své stanovisko zaslal ParlamentnímListům.cz také předseda komunistů Vojtěch Filip. „Ano, považuji za jasné, že koalice nedodržela dohodu s prezidentem z doby, kdy vznikala, a prezident jim to teď připomněl. Očekávám komplikace jak v Senátu, tak veto prezidenta,“ sdělil.
Služební zákon už vyvolal několik ostrých diskusí a vyhrocených situací. Nejdřív narazil na odpor opozice, ovšem s TOP 09 a ODS se pak za cenu zrušení generálního ředitelství státní správy koalice na podpoře byla schopná dohodnout. Připomeňme, že s tímto krokem ale radikálně nesouhlasil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který materiál předkládal, a tak se debaty o služebním zákonu vyhrotily i v samotné ČSSD. Teď má Sobotka pro prosazení ale potřebný počet hlasů. Sobotkova vláda by byla první v novodobé historii, která prosadila systém státní služby. Otázkou teď je, zda prezident zákon skutečně bude vetovat a jak se pak zachová sněmovna.
_profil_top.jpg)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
