V posledních letech jsme stále častěji svědky toho, že volby hlav států končívají velmi těsným výsledkem. Stalo se tak např. v posledních prezidentských volbách v Rakousku, ale také tuto neděli v Polsku a také o posledních českých prezidentských volbách nelze tvrdit, že Miloš Zeman porazil svého protikandidáta Jiřího nejméně o tři koňské délky. Miloš Zeman svůj prezidentský mandát obhájil se ziskem 51,4 procenta hlasů. Jiří Drahoš získal 48,6 procenta.

Takovéto rozdělení společnosti podle Kechlibara není v pořádku, protože demokracie je systémem, který dobře funguje, když má velká většina lidí pocit, že zvolení politici dbají i na jejich zájmy. Problém je, že když volby skončí výsledkem 51 ku 49 procentům, může mít velká část společnosti pocit, že je přehlížena jako velké širé rodné lány.

„Toto je velká designová chyba. Přístup ‚vítěz bere všechno‘ jde proti základnímu principu demokracie, kterým je reprezentace různých názorů. 1:0 je sice technicky vzato taky reprezentace, ale strašně hrubá. Zisky a ztráty jsou příliš velké, hraje se o neúměrně vysoké sázky. Kdo prohraje, byť jen o pár hlasů, přišel o hodně. Poražená strana se pak má tendenci mstít v rámci institucí, kde má převahu, což jsou v tom anglosaském světě třeba univerzity, ale šíří se to i jinam. Schválně by mě zajímalo, kolik lidí může dneska ve Varšavě v klidu říct u firemního oběda, že volili Dudu,“ napsal Kechlibar na svém webu.