V úvodu zástupci AMO představili výroční publikaci, v níž hodnotí řadu aspektů české zahraniční politiky. Vít Dostál vysvětlil přístup centra a uvedl, že v publikaci se snaží českou zahraniční politiku hodnotit souběžně, dívají se tedy zároveň na aktivitu vlády, prezidenta a sledují i to, co v této oblasti dělají poslanci a senátoři. Loni se podle Dostála v České republice odrazilo světové turbulentní dění, ale česká politika na to nebyla dobře připravena, ve společnosti sílí izolacionistické tendence a ohlas získávají různé konspirační teorie. Společnost se také staví kriticky k hlavním principům české polistopadové zahraniční politiky – jednak k integraci a odstraňování bariér. „Když se podíváme na nálady ve společnosti, je dnes odmítáno členství v EU a objevily se průzkumy veřejného mínění, podle nichž by v souvislosti s uprchlickou krizí lidé podpořili zavedení hraničních kontrol. Dalším principem bylo zušlechťování vztahů se západními partnery. Zde je patrný pokles popularity západních zemí v čele s Německem, naopak vzrostla popularita zemí, jako jsou Maďarsko, Polsko, Rusko nebo Čína,“ řekl Vít Dostál. Také je patrný ústup od lidskoprávních a humanitárních principů v zahraniční politice, kdy společnost odmítá jakékoli přijímání uprchlíků. „Loni jsme žádnou jasnou odpověď od politických elit neslyšeli. Když se podíváme na vystupování prezidenta směrem k Rusku a na to, že uvedl, že sankce by měly být zrušeny, odmítl tím společnou politiku EU bez ohledu na to, zda důvod zavedení sankcí pominul. V případě uprchlické krize jsme od Zemana slyšeli jen agresivní rétoriku bez střípku humanity a odmítání jakýchkoli řešení, jež se objevovala na mezinárodním poli,“ uvedl Vít Dostál. Pozitivní posun naopak vidí v případě východní politiky vlády, loni byl vidět v tomto směru konzistentní přístup, ale štěpení bylo patrné v rámci politických stran v souvislosti s uprchlickou krizí.

Téměř všemi tématy hodnocení výroční publikace AMO podle Dostála prostupovala uprchlická krize, ať už šlo o vztah s Německem, spolupráci v rámci V4 nebo evropskou politiku, a často to přispělo k tomu, že hodnocení bylo spíše horší. K nejlépe hodnoceným tématům patřila témata našich vztahů s Německem a vztahy s Asií, kde se na tom hlavně podepsaly kvalitní vztahy ČR s Jižní Koreou. Poměrně špatné byly naopak hodnoceny vztahy s USA, což je podle AMO důsledek chování prezidenta. Celkově byla česká zahraniční politika podle výroční zprávy AMO hodnocena známkou 3+, což je mírné zlepšení oproti loňskému roku.

Zeman nás činí nedůvěryhodnými

Michal Kořan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU na úvod mluvil o metodice hodnocení výroční publikace. „Souhlasím s tím, že prezident je pro naši zahraniční politiku škodlivý a svým způsobem zkázonosný element, protože nás činí nedůvěryhodnými a musíme kvůli tomu vysvětlovat své pozice, a to odčerpává množství energie. Na druhou stranu bych nesváděl všechno na něj a podíval bych se, kdo za ním stojí, a pojmenoval skutečnosti, že jde o PPF nebo Pentu. Někdo mu musel z Vysočiny tu cestu za nějaké peníze vyšlapat,“ řekl politolog Michal Kořan. Kritizoval pak personální změny na ministerstvu zahraničních věcí a označil je za „kolosální“. „Chápu, že ministr potřebuje podporu ve své straně, a pak své spolustraníky na ministerstvo tahá. Začal s tím už Schwarzenberg, ale nyní to dosáhlo opravdu velkých rozměrů a je to ke škodě profesionality aparátu ministerstva,“ řekl Michal Kořan. Pozitivně naopak hodnotí stabilizační roli České republiky a Visegrádu v uprchlické krizi, tam česká zahraniční politika sehrála podle Kořana velmi dobrou roli.