Trojici navrhovaných soudců schválil Senát na schůzi 20. června. Nejvíce hlasů získal David, a to 67 ze 73 odevzdaných. Rychetský obdržel 62 hlasů a Šimáčková 59. Senátu jména kandidátů navrhl prezident Zeman. Nominaci Rychetského zdůvodnil již dříve mimo jiné potřebou zachování kontinuity rozhodování ÚS. Podle něj se totiž obsazení soudu neobmění personálně pouze částečně, "ale utváří se zcela nový soudcovský sbor".

Někdejší vicepremiér, signatář Charty 77 a polistopadový generální prokurátor Rychetský byl také ministrem spravedlnosti, předsedou Legislativní rady vlády nebo předsedou senátního ústavně-právního výboru za ČSSD.

Už čtyři ústavní soudci byli Zemanem jmenováni

Hlava státu již letos jmenovala čtyři ústavní soudce. Na začátku června se novým soudcem ÚS stal Vladimír Sládeček, který nahradil Miloslava Výborného, jemuž vypršel mandát. Senát Sládečkovo jmenování posvětil na konci dubna společně s Miladou Tomkovou, Jaroslavem Fenykem a Janem Filipem, kteří se svého jmenování dočkali již počátkem května. Díky nim začal Ústavní soud opět fungovat v kompletním složení 15 členů.

Zeman na ústavního soudce navrhuje také předsedu pražského městského soudu Jana Sváčka. S jeho nominací dříve neuspěl někdejší prezident Václav Klaus. Ke Sváčkovu zvolení chyběly v Senátu dva hlasy. Proti se stavěli především senátoři ČSSD. Sociální demokracie po podzimních volbách v horní komoře svou převahu ještě více upevnila.

Kritici poukazovali na Sváčkovy kontakty například s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou, právníkem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem či na členství v Lions Clubu, který založil odsouzený lékař Jaroslav Barták. Někteří oponenti připomínali i Sváčkovu předlistopadovou kariéru a jeho krátké členství v KSČ. Podle Zemana ale neexistují důvody proti jeho opětovné kandidatuře. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) možnost Sváčkova zvolení označil za otevřenou. Senátoři o něm rozhodnou 20. srpna, uvedl koncem července po jednání se Zemanem na zámku v Lánech.