Nejviditelnější Zemanův počin se odehrál tento týden a byl veskrze symbolický. Po devíti letech od vstupu ČR do Evropské unie zavlála za hlasitých protestů odpůrců unie nad Pražským hradem vlajka EU. Nový prezident, který se sám označuje za eurofederalistu, se tak viditelně odlišil od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman to stvrdil také tím, že v Barrosově přítomnosti dokončil ratifikaci takzvaného eurovalu, kterou Klaus odmítal. Klaus následně, zřejmě i kvůli akci s vlajkou EU, poznamenal, že Zeman dělá v prezidentské funkci některé kroky, které by on rozhodně neučinil.
Ing. Miloš Zeman
Nový prezident tento týden stihl také první zahraniční cestu, zde tradici dodržel a zamířil do slovenské Bratislavy. Návštěva ilustrovala dlouhodobě nadstandardní vztahy obou zemí někdejší federace, přitáhla ale také pozornost k domácím Zemanovým sporům s ministerstvem zahraničí, kterému šéfuje Karel Schwarzenberg (TOP 09), jeho největší soupeř z lednové přímé prezidentské volby. Zeman dal totiž najevo, že ve funkci české velvyslankyně na Slovensku by rád viděl Klausovu ženu Livii. Schwarzenberg to odmítl a se Zemanem, který prý blokuje několik vládních návrhů na obsazení velvyslaneckých postů, si následně přes média vyměnili několik ostrých slov.
Související:
Návštěva vlády probíhala v přátelském duchu
Mezi klíčovými spolupracovníky, které si už Zeman stihl vybrat, je například zkušený diplomat Hynek Kmoníček. Zemanový kancléřem se stal předseda Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) Vratislav Mynář, který následně post v čele SPOZ opustil.
Vůči vládě však byl Zeman při své první návštěvě ve Strakově akademii spíše vstřícný. Konala se s týdenním odkladem, Zeman dal nejprve přednost setkání s levicovými hejtmany, s premiérem Petrem Nečasem (ODS) pak ale schůzku označili za přátelskou. Prezident stále zdůrazňuje své odhodlání prosazovat svou představu zákonů ve vládě i Parlamentu před tím, než je případně vetuje.
Senátoři jeho návrhy příliš neocenili
Klíčové v tomto smyslu bylo Zemanovo vystoupení v Senátu. Senátorům, kteří stejně jako on své mandáty získali většinovou volbou, představil svou představu změn volebního systému, která posiluje jeho většinové prvky. Velkého nadšení ze strany zavedených politických stran se ale nedočkal. Senátu také Zeman už poslal své návrhy na doplnění ústavního soudu.
Opoziční ČSSD, možný vítěz několika voleb v roce 2014, se však kladně staví k Zemanovu často zmiňovanému požadavku na prosazení zákona o majetkových přiznáních. Zeman na sjezdu ČSSD jasně prohlásil, že by si vítězství této opoziční strany ve volbách přál, a doporučil jí následné zformování menšinové vlády opírající se ve Sněmovně o levicové strany včetně KSČM. Právě Sněmovnu, kde má stále převahu často rozhádaná středopravá vládní koalice, ale nový prezident ještě nenavštívil.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
