"Argument zní prostě: uzákoněním minimální mzdy přijdou o možné zaměstnání všichni ti, kteří by byli ochotni pracovat za mzdu nižší, než je její zákonná minimální hodnota, ale jejichž kvalifikace současně nepostačuje k tomu, aby měli v očích zaměstnavatele alespoň takový přínos, že jim bude ochoten vyplatit zákonnou výši minimální mzdy," píše na serveru Echo24.cz Kovanda.
Přesně opačně se ale chová naše vláda. Například vláda Jiřího Rusnoka minimální mzdu minulý rok zvedla o pětistovku na osm tisíc pět set. "Sobotkova vláda – opět za hlasité prezidentovy podpory – pak během svého funkčního období minimální mzdu zřejmě dále navýší, už v roce příštím na 9000 korun, a celkově až někam k hodnotě 10 000 Kč, alespoň tedy, bude-li se držet svého programového prohlášení," tvrdí ekonom a poukazuje na velký zájem ze strany prezidenta Miloše Zemana dál částku zvyšovat.
Sociální dávky versus minimální mzda
I přesto bychom ale podle Kovandy měli minimální mzdu chápat v rámci kulturního i legislativního kontextu. "Je zároveň podstatné neposuzovat minimální mzdu izolovaně. Nelze její úroveň hodnotit mimo kontext dalších legislativních úprav, třeba těch týkajících se sociálních dávek," tvrdí. Navýšení se tak sám nebrání. "Máloco je tak demotivující jako „hákovat“ za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek," dodává.
"Související legislativa pracovního trhu a obecně regulace ekonomického prostředí se totiž v příslušných zemích či státech liší a minimální mzda existuje ve svém vakuu pouze v ekonomických učebnicích, nikoli v realitě," dodává na závěr.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
