Zeman se nechtěl setkat s Porošenkem. Tudíž prezident Ukrajiny nepřijel, píše Respekt

27.01.2015 9:14

Hned z několika důvodů hodnotí probíhající pražskou konferenci k připomenutí sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi jako spíše nevydařenou událost redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Největším negativem je dle něj neúčast prezidentů Ruska a Ukrajiny, kteří v Praze mohli zasednout k jednacímu stolu. Absenci Vladimira Putina nakonec vyvážil jiný vysoce postavený Rus.

Zeman se nechtěl setkat s Porošenkem. Tudíž prezident Ukrajiny nepřijel, píše Respekt
Foto: archiv OK
Popisek: Novinář časopisu Respekt Ondřej Kundra

„Z pohledu hradní kanceláře je konference spíše nevydařenou událostí. Ambice lidí kolem prezidenta Miloše Zemana dostat na konferenci špičky světové politiky a českého prezidenta prezentovat jako důležitého hráče se nenaplnila. A nejen kvůli absenci hlav velmocí a značnému pořadatelskému chaosu, který konferenci provázel,“ píše Kundra v komentáři publikovaném na internetovém serveru Respektu.

Zdejší diplomaté, a především prezident, prý už delší dobu vysílají signály, že mají ambici sehrát mezi Ukrajinou a Ruskem roli prostředníků, o čemž dle Kundry svědčí například to, že Zeman mluví o ukrajinském prezidentovi Petru Porošenkovi jako o „muži míru“. Sám se údajně také několikrát veřejně nabídl, že by mohl dostat Putina i Porošenka k jednomu stolu, pro což teď v Praze mohla být dle novináře ideální příležitost. „Reálně se však Zeman a jeho tým o zprostředkování schůzky nijak výrazně nesnažil. A když bylo víceméně jasné, že Putin nepřijede, neprojevil pak prezident zájem setkat se s Porošenkem bilaterálně. Což měl být jeden z důvodů, proč se nakonec ukrajinský prezident v Praze neobjevil,“ konstatuje Kundra.

Vladimir Putin – velký přítel Židů

Na mezinárodní fórum o růstu extremismu, které se děje pod patronátem předsedy Evropského židovského kongresu Vjačeslava Moše Kantora, odmítli přijet prezidenti USA, Německa či Francie. A doma zůstal i Vladimir Putin, který místo sebe vyslal jednoho z místopředsedů Rady federace Iliase Umachanova. Ten dle Kundry není jako jeden z mála kvůli Ukrajině na sankčním seznamu EU či USA právě proto, aby za Rusko mohl někdo jezdit do zahraničí.

Kundra ve svém komentáři poukazuje na to, že Kantor při svém zahajovacím proslovu potvrdil pověst člověka, který má k Putinovi blízko – a nejen svým bohatstvím, neboť je prý považovaný za 39. nejbohatšího ruského podnikatele dneška. Především prý patří do okruhu lidí, s nimiž Putin mluví. Na otázku Respektu, jak hodnotí Putinovu politiku na Ukrajině – jestli jako pomoc údajně ohrožené ruské menšině (argumentace Putina), nebo jako agresi (pohled EU) – Kantor údajně odmítl odpovědět. Vzápětí prý Putina označil za svého velkého přítele a zároveň velkého přítele Židů; a to v reakci na dotaz vznesený LN, jak si vysvětluje, že právě za Putinovy éry v Rusku podle mezinárodních organizací dochází k nárůstu antisemitismu. „Kdo vám to říká,“ rozčílil se Kantor.

Jakunin v Praze na "tajňačku"

Na konferenci se vedle Kantora objevila ještě jedna osoba, která má k Vladimiru Putinovi blízko – šéf ruských železnic Vladimir Jakunin, který je na sankčním seznamu USA, a i proto zřejmě nebyl uveden v seznamu hostů určeném pro média a v hlavním sále vystoupil až v momentě, kdy v něm nebyly kamery. "Stejně jako Putin i Jakunin působil v sovětské tajné službě, více než dvacet let prováděl špionáž, mimo jiné tehdy pobýval ve Spojených státech. S ruským prezidentem se více sblížil v devadesátých letech v Petrohradě, kde byli sousedy v elitní dačové oblasti na břehu jezera Komsomolskoje. V listopadu 1996 pak založili družstvo vlastníků nemovitostí Ozero. Když Putin začal v politice stoupat, šel s ním vzhůru i Jakunin," pustil se Kundra do charakteristiky Jakunina.

Celý komentář k přečtení ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…